Půl roku neměla Česká republika zmocněnce pro lidská práva, který předsedá také stejně zaměřené vládní radě i radě kabinetu pro záležitosti romské komunity. Tehdy vláda z této funkce odvolala Michaela Kocába. Ještě předtím zrušila funkci ministra pro tuto oblast.

S Baudyšovou spoluvedla Nadaci Naše dítě

Novou zmocněnkyní pro lidská práva se ve středu stala Monika Šimůnková, která dříve pracovala v Nadaci Naše dítě. Podílela se na přípravě legislativy neziskového sektoru, legislativy týkající se dětí a dětských práv, internetové bezpečnosti, domácího násilí a podobně. Je zakladatelkou a manažerkou Linky právní pomoci, na které veřejnost dostává bezplatnou právní pomoc v oblasti dětských práv. Byla také členkou pracovních skupin při ministerstvu spravedlnosti pro otázky mezinárodních únosů dětí a pro mediaci v netrestních věcech.

Jmenování ženy do dlouho prázdného úřadu zmocněnce pro lidská práva v neděli avizoval ministr vnitra Radek John v ČT. Před časem se spekulovalo i o bývalé poslankyni Strany zelených Kateřině Jacques, její jméno ale premiér už vyloučil.

Bývalá nadřízená Šimůnkové, Zuzana Baudyšová z Nadace Naše dítě jmenování Šimůnkové vítá. „Považuji to za dobrou volbu. Jen s jediným dodatkem, v obecné rovině — všichni právníci bývají trochu opatrní,“ řekla její bývalá nadřízená, ředitelka nadace Zuzana Baudyšová.

Šimůnková v nadaci zavedla linku právní pomoci, na které klienti mají dodnes jednou týdně přístup k odborné právní pomoci po telefonu.

Neznáme, nevíme, neslyšeli jsme — i to jsou reference

Deník Referendum se snažil zjistit více informací o práci nové zmocněnkyně pro lidská práva, ale např. v Poradně pro občanství, občanská a lidská práva o paní Šimůnkové nikdy neslyšeli.

„Právě jsme se o ní s kolegy bavili a všichni se shodli, že ji nikdo nezná a nikdo si nevzpomíná, že by s ní někdy spolupracoval. Dokonce ani náš spolupracovník, který se problematice práv dětí věnuje již deset let o paní Šimůnkové nikdy ani neslyšel,“ řekla Deníku Referendum Martina Štěpánková ze sekce Rodina a dítě této organizace.

Šimůnková se prý ráda angažovala v mezinárodních záležitostech nadace. „Velmi se zajímala o problematiku neshod v mezinárodních manželstvích a o mezinárodní únosy dětí,“ dodala Baudyšová.

Nikdo jiný, koho Deník Referendum oslovil, včetně někdejší zástupkyně ombudsmana a předsedkyně Českého Helsinského výboru Anny Šabatové ovšem Šimůnkovou nezná.

Z okolí premiéra zaznívá, že půjde o úřednici

Lidé z blízkosti premiéra považují mezinárodní zkušenost Šimůnkové za důležitou kvalifikaci, která měla vliv na její pravděpodobné jmenování do funkce. Na pozici zástupkyně ředitelky Nadace Naše dítě pracovala v letech 2004—10. Navíc „chápe svou roli úřednice, u které je důležitější její práce, než její osobnost,“ řekli lidé z blízkosti premiéra v evidentní narážce na Michaela Kocába.

Kocáb byl osobitým, a proto i viditelným zmocněncem pro lidská práva. Podle jeho slov mu šlo více o lidi než o systémové procedury. S Nečasem si ale od začátku nerozuměli. Naopak Šimůnková s panem premiérem dobře vycházela již v době, kdy byl ministrem práce a sociálních věcí. Jeho působení na daném ministerstvu pro Český rozhlas hodnotila jako velice pozitivní a do budoucna podnětné.

Expertka na právní ochranu dětí se bude muset v lidskoprávní agendě zabývat i dalšími tématy. Například integrací romské komunity.

Čeká ji střet v Novém Bydžově

Aktuálně se například znovu vyhrocuje situace v Novém Bydžově. Tamní Romové chystají domobranu kvůli plánovanému pochodu Dělnické strany sociální spravedlnosti obcí v březnu.

V Novém Bydžově se proti Romům v pondělí postavili i zástupci měst a obcí, kteří sem o romské otázce přijeli jednat. Bývalá senátorka a starostka ostravské části Mariánské Hory Liana Janáčková znovu tvrdě zaútočila na problémové obyvatele. Podle ní chtějí jenom peníze a nechtějí se vzdělávat. Za podobná slova exsenátorce hrozilo v roce 2008 stíhání.

Senátorka ostré věty přednesla po konferenci čtyřiceti osmi českých a moravských starostů, kteří v Novém Bydžově vyzvali vládu, aby jim pomohla v boji s problémovými obyvateli, kterým chtějí například zabavovat sociální dávky, pokud se ukáže, že je používají v herních automatech.

Situace se tedy opět vyostřuje, přičemž premiér Petr Nečas si během svého dlouhého váhání koho do funkce zmocněnce pro lidská práva jmenovat vysloužil kritiku od aktivistů v oblasti lidských práv, podle kterých jeho přístup svědčí o jeho malém zájmu o danou otázku.