Celodenní stávka na protest proti vládním úsporným opatřením čeká Česko 8. prosince, v pondělí to oznámilo vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). K zaměstnancům státní a veřejné sféry se připojí i další odborové svazy.

Ozbrojené složky, které nemohou stávkovat, naplánovaly vlastní protest na 15. prosince, doplnil předseda konfederace Jaroslav Zavadil. S vládou chtějí odboráři ještě jednat, a požádají proto o mimořádnou schůzku tripartity.

„Forma je jasná: celý den by se mělo stávkovat a hotovo," prohlásil Zavadil. Dodal, že podrobnosti o stávce probere ještě zasedání ČMKOS. Kolik lidí se do protestu zapojí, zatím odboráři nevědí. Zavadil připomněl, že v dotčené sféře pracuje na 600 000 lidí.

Hlavním důvodem stávky je záměr vlády snížit objem mzdových prostředků ve státní a veřejné správě o deset procent a především způsob, jakým chce kabinet Petra Nečase platy snižovat. Půjde zřejmě o jeden z největších protestů od roku 1989. Ještě minulý týden hovořili odboráři například jen o dvouhodinové stávce.

Zaměstnance ve státní správě podpoří ve stávce i odboráři z podnikatelského sektoru, uvedl Josef Středula z odborového svazu Kovo. Nevyloučil přitom ani další protesty v budoucnosti. Současné jednání vlády popsal jako „bezohledný diktát".

Podle něj by mimořádné jednání tripartity mělo diskutovat například o situaci ve zdravotnictví. „Pokud s námi nikdo nebude ochotný jednat, přistoupíme k takovým akcím, které budou efektivní. Může to být i generální stávka, proč ne? Nic nevyloučím," uvedl.

„Budeme stávkovat nejen za naše platy, ale za všechny občany této republiky," řekla novinářům předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Upozornila, že ke konci roku hrozí odchody z nemocnic nejen lékaři, ale i sestry a nezdravotnický personál, včetně odborníků na výpočetní techniku.

Protesty v nemocnicích podle ní mohou mít například formu mítinků, na nichž by zdravotníci vysvětlovali svůj nesouhlas s vládní politikou. Akutní péče bude zachována, zdůraznila.

Policisté a hasiči mají ze zákona zakázáno stávkovat. Podle Milana Štěpánka z Nezávislého odborového svazu Policie ČR v době stávky nicméně ozbrojené složky budou odboráře podporovat.

Pavel Bednář z Odborového svazu zaměstnanců ve státní správě novinářům řekl, že jasný mandát ke stávce dala veřejnost odborářům na nedávné demonstraci, kde se sešlo 40 000 lidí. Odboráři tehdy volali po dialogu s vládou, podle jejich šéfů však dosud nenastal. „Jednání vlády byla formální, není pravda, že jsme nepřišli s konstruktivními návrhy," uvedl Bednář.

V úterý vládní strany ve Sněmovně prosadily novelu zákoníku práce. Mimo jiné ruší platové rozpětí mezi první a 16. platovou třídou a mezi prvním a 12. platovým stupněm. Také podstatně rozšiřuje možnost pásmového odměňování, tedy možnost zaměstnavatele určit zaměstnanci výši tarifní části platu bez ohledu na počet odpracovaných let, na další profese, aniž jsou přesně vymezeny. Zavádí také do státní správy smluvní platy.

Všechny výše zmíněné věci podle odborářů povedou k tomu, že se sníží životní úroveň státních a veřejných zaměstnanců.

Mezi největší protestní akce a stávky v Česku patřila zatím výstražná patnáctiminutová stávka, která se uskutečnila 21. prosince 1994. Podle ČMKOS tehdy přerušilo práci na půl milionu odborářů a k akcím na podporu jejich požadavků se připojilo téměř 1,7 milionu lidí. O rok později se demonstrace odborářů na Staroměstském náměstí v Praze zúčastnilo 90 000 lidí.

V červnu roku 2008 se pak do hodinové výstražné stávky proti vládním reformám zapojilo 985 000 lidí, protestovali zdravotníci, zastavila se městská hromadná doprava a na více než hodinu i provoz vlaků.

Letos se velká protestní akce organizovaná odbory uskutečnila 21. září, kdy proti snižování platů ve státní a veřejné správě a rozpočtovým škrtům vlády demonstrovalo v Praze na Palachově náměstí na 40 000 odborářů. Mezi nimi byli policisté, vojáci, hasiči, celníci, zástupci vězeňské služby, daňové správy či justiční pracovníci, zástupci školských odborů, zdravotníci a úředníci.