Pokud nemocnice odmítají pacienty s argumentem, že vyčerpaly roční limit od zdravotních pojišťoven, jde podle jejich zástupců jen o nátlak k získání dalších peněz. Pacienti se mohou obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která jim péči domluví jinde. V dnešní Partii televize Prima to řekli ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák a prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Podle Friedricha jsou čekací doby na zákrok v Česku zanedbatelné až nulové. Pokud pacient nebude chtít čekat třeba dva měsíce na plánovanou operaci, bude se muset smířit s tím, že nebude provedena v Praze, ale například ve středních Čechách, uvedl prezident svazu.

Stínovou ministryni zdravotnictví a poslankyni KSČM Soňu Markovou nabídka zástupců pojišťoven udivila: „Docela mě to překvapilo, že to takto nabídli, protože teď budou mít problém, že se lidi na ně budou obracet, a oni nebudou moct reálně jejich požadavky naplnit. Poslat někoho třeba do nemocnice na druhý konec republiky není řešení,“ uvedla Marková pro Deník Referendum.

„Je to forma nátlaku na pojišťovnu. Jde o tlak na nás, abychom uvolnili peníze," řekl Horák a podobně se vyjádřil i Friedrich. Nemocnice podle nich vědí, kolik peněz dostanou na určitý výkon na celý rok, a mohou si podle toho péči rozplánovat. Není proto prý důvod, aby koncem roku pacienty odmítaly. Podle Horáka je pravým důvodem odmítání to, že nemocnice šetří.

Soňa Marková však s jeho hodnocením nesouhlasí: „Nemocnice sice dostaly stejné prostředky jako loni, ale zaprvé jsou dlouhodobě podfinancovány, jak přesvědčivě dokazuje Asociace českých a moravských nemocnic, zadruhé se zdravotní péče prodražila, a zatřetí pokud mají nemocnice více akutních případů, je dost dobře možné, že jim prostě nezbývají finanční prostředky na další rok,“ argumentuje stínová ministryně zdravotnictví.

Pojišťovny očekávají, že v souvislosti s ekonomickou krizí bude pro zdravotnictví nejtěžší příští rok. Zatímco dosud ztráty vykrývaly z rezerv, v roce 2011 budou muset přejít na vyrovnané hospodaření. Pojišťovny podle Friedricha kalkulují s poklesem výdajů okolo dvou procent. Prezident svazu zdůraznil, že zdravotnická zařízení takový pokles zvládnou, a na pacienty nedopadne. „V obrovských částkách je vždy prostor volit léčbu, že ty dvě procenta se v tom ztratí," uvedl Friedrich.

Podle Horáka se zdravotnická zařízení nemusejí obávat toho, že pojišťovny by nedostály svým závazkům. „Dvě procenta je možné ušetřit, a to tam, kde to dopad na pacienta mít nebude," tvrdí ředitel pojišťovny.

Podle Soni Markové jsou však velké rozdíly mezi tím, jak to vnímají pojišťovny, nemocnice a pacienti, kteří se v reálu skutečně setkávají s tím, že jim nemocnice odmítnou péči, a plánovanou operaci odloží třeba až na příští rok. Navíc je to podle ní problém do značné míry regionální, kdy ve velkých městech mají nemocnice více prostředků, ale v regionech jsou podfinancovány mnohem výrazněji: „Lidé však žijí po celé republice,“ uzavírá Marková.