V soutěži na oddlužení Kongresového centra (KCP), vyhlášené hlavním městem, vyhrála nabídka společenství Penta Investments a Zátiší Catering Group. Hotel, pozemky a byznys centra budou prodány a hlavní budovu bude čtyřiadvacet let provozovat soukromá firma. Nezaplatí se tak ale celý dluh, město bude muset k úplnému oddlužení zaplatit asi 370 milionů korun. Na tiskové konferenci po jednání představenstva KCP to řekl náměstek primátora Milan Richter (ODS). Vítěze musí ještě schválit rada hlavního města, prodej majetku pak musí odsouhlasit ministerstvo financí.

KCP dluží zhruba 2,2 miliardy korun. Pokud by společnost nebyla schopna své závazky splácet, hrozil by jí krach. Dluhy se sčítají již od nákladné třímiliardové rekonstrukce z let 1998-2000, konané kvůli hostování Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Do portfolia KCP patří také hotel Holiday Inn, byznys centrum a pozemky.

Společenství firem Penta Investments a Zátiší Catering Group navrhlo, že za zhruba 1,2 miliardy korun odkoupí veškerý majetek společnosti mimo samotné Kongresové centrum. Na zbývajících asi devět set milionů korun dluhu přispěje částkou 370 milionů hlavní město, na další část zajistí společenství nový úvěr. Ten bude od roku 2014 splácen z výdělku z pronájmu Kongresového centra. Do roku 2034 totiž bude budovu provozovat společenství, městu bude po dobu dvaceti let platit ročně padesát milionů korun. Richter slíbil, že nemovitosti nebudou firmám převedeny, dokud nebude splacen celý úvěr.

„Nabídka zároveň garantuje, že společenství do roku 2014 investuje do budovy Kongresového centra tři sta až pět set milionů korun na technologie a rozšíření budovy," uvedl Richter. Podle Kárníka se počítá s tím, že budova by se rozšířila směrem do Nuselského údolí. Vypadalo by to prý tak, že by se zhruba o dvacet metrů dál postavila stejná fasáda a budova by k ní byla dostavena. Současná kapacita, která činí maximálně deset tisíc návštěvníků, podle člena představenstva Ivana Bednáře nestačí a Praha tím přichází o velké kongresy.

Soutěž na oddlužení KCP vyhlásila Praha letos v březnu. Radní požadovali, aby samotná budova Kongresového centra zůstala v majetku společnosti.

Praha je stoprocentním vlastníkem KCP. I když ale vítěze soutěže odsouhlasí radní, nebude ještě jasné, jestli se KCP dluhů opravdu zbaví. K projektu se bude muset vyjádřit také ministerstvo financí, které by mělo dát souhlas s případným prodejem části majetku KCP.

Opoziční zastupitelé plán města kritizují, podle nich firmy krach KCP neodvrátí. Podle Jany Ryšlinkové (Evropská demokratická strana) je potřeba nejdříve zpracovat profesionální obchodní plán a zajistit, aby centrum vedli zkušení manažeři. Ryšlinková se domnívá, že současná situace je důsledkem toho, že v orgánech společnosti byli a jsou lidé, kteří nemají s řízením takové organizace zkušenosti. „V dozorčí radě či představenstvu Kongresového centra se přitom za posledních deset let vystřídala řada známých politiků. Například i Jiří Paroubek, Jan Bürgermeister či František Laudát," uvedla v tiskové zprávě Ryšlinková.

Hodnotu pozemků, hotelu a byznys centra vyčíslila firma Deloitte na asi 1,06 miliardy korun.

KCP loni hospodařilo se ziskem 70 milionů korun, v letech 2008 a 2007 přitom vykázalo ztrátu 71,8 milionu korun, respektive 27,2 milionu Kč. V Kongresovém centru se loni konaly například některé akce spojené s českým předsednictvím EU. Dluh KCP vznikl především kvůli rekonstrukci před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000.

Bývalý Palác kultury byl otevřen v roce 1981 jako jedna z největších staveb svého druhu v Evropě. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1998 až 2000 se hlavní atrakcí budovy stal Kongresový sál, který údajně patří mezi třináct nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavnou londýnskou Royal Albert Hall.