Na místě bývalého sběrného tábora v Hodoníně u Kunštátu je ode dneška k vidění barák, kde za druhé světové války umíraly oběti romského holocaustu. Brněnské Muzeum romské kultury tam zpřístupnilo výstavu. Romské válečné oběti si dnes na místě připomnělo asi osmdesát lidí. Nejdříve mší a pak pietním aktem u romského hromadného hrobu.

Areál Žalov, kde donedávna fungovalo rekreační středisko, loni odkoupilo ministerstvo školství. Chce tam budovat vzdělávací areál, kde by romský holocaust mohli studovat badatelé i školní kolektivy.

Šimon Mastný z ministerstva školství dnes na místě řekl, že pro ministerstvo je projekt důležitý, a snad jsme na počátku čtyřletého období, kdy mu bude vyjadřovat podporu. Zda jsou v době krize jisté i peníze, nepotvrdil. Podle něj se nyní projekt přehodnocuje, možné je, že se uskuteční v menším rozsahu anebo ministerstvo naplánuje financování do delšího období.

Nově zpřístupněný původní barák by při budování centra měl zůstat zachován, i když je dnes v dezolátním stavu. „Je to jediný objekt romského holocaustu, který se na našem území ještě nachází," zdůraznila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Zmínila i význam okolí baráku, zachovaly se tam terénní vlny a terasy, na nichž někdejších šest vězeňských baráků romského sběrného tábora stálo. „Nevíme o tom, že by v Evropě něco podobného existovalo," dodala.

Novinářům také řekla, že o romském holocaustu se dnes stále málo ví. Nacistickou genocidu Romů přežila jen asi desetina z původních šesti tisíc českých a moravských Romů.

Uctít památku válečných obětí dnes do Hodonína u Kunštátu přijeli kromě zástupců ministerstva školství i osobnosti židovské komunity, regionální politici a zástupkyně ombudsmana.

Předseda Židovské obce Brno Pavel Fried mluvil na pietním místě u romského hromadného hrobu o tom, jak Židé a Romové sdílejí bolestnou minulost. „Sdílíme bolest, nespravedlnost a zvůli, která nás postihuje dodnes. Sdílím i pocit určité vyloučenosti ze společnosti," uvedl.

Kriticky k premiéru Petru Nečasovi (ODS) promluvil Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě. Podle něj nelze premiérovi věřit jeho případná proromská vyjádření a gesta, když si za svého poradce vybral šéfa Občanského institutu Romana Jocha.

Holomek citoval Jochovy výroky, které chápe jako namířené proti Romům. Už dřív podepsal petici proti Jochově jmenování mezi poradce premiéra.