A tak jsem letos chytl zase chřipku. Už od samého počátku jsem si byl vědom, že má momentální chřipka nebude jako ta loňská. Toho si musí být letos vědom každý, kdo ještě bere vážně česká média a nekončící seriál poplašných zpráv, na které z neznámého důvodu nikdo trestní oznámení nepodává, stejně jako na urputné označování prasečí chřipky za pandemickou z úst hlavního hygienika ČR.

Pozorně jsem sledoval svůj vážný chřipkový stav, a když se ukazatel teploměru vyhoupl na 38,4 stupňů Celsia, rozhodl jsem se přistoupit k radikální léčbě své soukromé pandemie. Nasadil jsem Paralen a armádu citrónů s litry čaje. To samozřejmě jen kvůli tomu, že je mi dobře známo, že zásoby Tamiflu jsou zásluhou mediální hysterie už dávno spotřebovány a já navíc nepatřím do privilegovaných rizikových skupin. Jinak bych se s podobným placebem vůbec neobtěžoval.

Navíc ve mně poslední dobou vzniká dojem, že už není možné po tramvajích a metru pochrchlávat tak beztrestně jako dřív. Člověk se hned stane středem podezřívavé pozornosti a někteří jedinci se od něj začnou nenápadně až podvědomě odtahovat jako od bezdomovce. Takže ani cesta k lékaři pak nemusí být zcela bez problémů. I když o lynčovaní bacilonosičů v prostředcích pražské hromadné dopravy, zvané v tomto městě romanticky „socka“, jsem zatím ještě neslyšel. Ale co není, může být. Vždyť pandemie je na spadnutí.

Na Paralen a citróny ovšem do dvou dnů organismus zabral. Což je výsledek nemilý obzvláště pro farmaceutické společnosti a jejich zaměstnance, ať již interní, nebo externí, kteří to mají jako vedlejšák ke svému působení v médiích nebo v mizerně placených státních institucích. Paralen prostě není Tamiflu ani sofistikovaná protichřipková vakcína. A ten největší rozdíl bude nejspíš hlavně v ceně.

Myslím si ovšem, že by ze mě měl určitě radost zdravotnický ideolog Rudolf Zajac, který poté co úspěšně vrhl do kapitalistických volných soutěží slovenské zdravotnictví, přišel do nich, v rámci nového slepence omšelých floskulí s názvem TOP 09, vrhnout i to české. Prohlásil totiž, že když se člověk nenechá očkovat, tak ať si za léčbu zaplatí. Já se očkovat nenechal, a tak si léčbu platím. Paralen za 15,90 Kč a půl kila citrónu za 20 Kč. A hotovo.

Ale možná, že to nakonec Zajac myslí ještě jinak. Když se třeba někdo nenechá očkovat, nebude mít tudíž nárok ani na nemocenskou. Co je pak proti tomuto nebezpečí drobné riziko, že vás zabije pečlivě otestovaná vakcína. Ještě, že jsem na volné noze a žádné zaměstnanecké výhody, o které by mě mohl někdo takto připravit, nemám.

Ale nebyl všem dnům mé pandemie zdaleka konec. Když po dvou dnech teplota mého těla klesla k 37 stupňům, předčasně jsem se zaradoval a pustil si televizi. A tam jsem zahlédl tiskovou konferenci z pražského magistrátu stran jakési Open card a dozvěděl jsem se, jak je celý projekt skvěle vymyšlený, jak se z něj neztratila ani koruna a že to jen jakási auditorská firma špatně provedla audit a vůbec, že bychom měli být k záslužnosti celého projektu mnohem uznalejší. Za tím účelem se totiž provede ještě druhý a třetí audit, které jasně prokáží, že se zase nikde zvesela nekradlo.

Pak jsem měl také možnost na sjezdu TOP 09 pozorovat tu neochvějnou stoprocentní náklonnost členstva k lídrům této zbrusu nové strany a vyslechnout si fungl nové recepty na zvýšení naší životní úrovně: pokud nechceme žít na dluh, musíme mít rezervy k potenciálnímu masovému rozkrádání našich daní. Zatím k němu sice nedochází, ale co kdyby přece? Proto si musíme připlatit na všechno, na co jen lze. Přesvědčuje-li nás o tom někdo tak úctyhodný a ctnostný jako Miroslav Kalousek, je nutné tomu věřit. Obzvlášť, když má i on tak skvělý smysl pro humor jako Karel Schwarzenberg, kterého by prý nepřekvapilo, kdyby se občané rozhodli své mocenské elity opět defenestrovat. Zapomněl snad už jen dodat, aby se s tím začalo u něj.

A když jsem pak ještě zjistil, že naše pracovitá tajná služba v minulosti odhalila plány na tři teroristické útoky proti České republice a že prý kvůli tomu stály před Svobodnou Evropou v Praze ty nepříliš pojízdné transportéry, ač se to BISce časově příliš neshoduje, že manažeři z ČSA mají za to, že přivedli svou firmu na buben, nárok na odstupné 120 miliónů a že Zlatým slavíkem je už zase Karel Gott, měl jsem pocit, že se můj stav prudce zhoršil. A byla to pravda. Po přiložení teploměru jsem seznal, že mi teplota vyskočila až k devětatřiceti stupňům.

Nejspíš ne náhodou se téhle nové pandemické chřipce říká prasečí. Velmi spontánně reaguje na zprávy z české politiky i společnosti. Je vidět, že se u nás cítí jako doma.