Asi osmačtyřicet procent druhů primátů se dostalo na červený seznam Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (International Union for Conservation of Nature, IUCN). Jejich největší ohrožení představují dřevorubci, lovci i pašeráci. Mezi nejohroženějšími druhy jsou lidoopi, opice a lemuři.

Ve své zprávě organizace upozornila na pětadvacet nejohroženějších druhů primátů a nastínila jejich zoufalou situaci na Madagaskaru, v Africe, Asii a Střední a Jižní Americe. Některé populace těchto druhů čítají pouze desítky jedinců.

Z 634 druhů primátů žijících po celém světě je asi osmačtyřicet procent klasifikováno jako druhy ohrožené vyhynutím. Informace se objevila ve zprávě, která vznikla na základě bádání pětaosmdesáti primatologů. Kompletní výzkumnou zprávu zveřejní ve čtvrtek koalice ochranářů, k níž patří i IUCN a Mezinárodní primatologická společnost, v zoologické zahradě v anglickém Bristolu.

„Na celém světě ovlivňuje život primátů nejvíce ničení jejich biotopů,“ řekl vedoucí Bristolské ochranářské a výzkumné nadace a jeden z autorů zprávy Christoph Schwitzer. „Nelegální těžba dřeva, fragmentace lesů požáry a lov jsou velkým problémem v Africe a nově také na Madagaskaru. V Asii je jedním z hlavních problémů obchod se srdci pro tradiční medicínu,“ vysvětlil Schwitzer.

„Cílem našeho seznamu pětadvaceti druhů je upozornit na ty, které jsou nejvíce ohrožené, přitáhnout pozornost národních vlád a najít prostředky k vyhlášení potřebných ochranných nařízení. Chceme zejména vyzvat vlády, aby se zavázaly k opatřením pro zachování biologické rozmanitosti. Máme prostředky k řešení této krize, ale zatím se nám nedaří jednat,“ uvedl primatolog a prezident organizace Conservation International Russell Mittermeier.

Například populace hulmana zlatohlavého se vyskytuje pouze na ostrově Cat Ba severovýchodně od Vietnamu a má jen šedesát až sedmdesát jedinců. Pouze sto severních lemurů přežívá na Madagaskaru. Méně než 320 jedinců hulmanů Delacourů zůstává ve Vietnamu, a to kvůli obchodům s kostmi zvířat, orgány a dalšími tkáněmi pro tradiční léky. Orangutan sumaterský se zase potýká s roztříštěností svých stanovišť kvůli kácení lesů pro zemědělské využití, například pro palmové plantáže.

Podle Schwitzera se snížil také počet na Madagaskaru žijících modrookých lemurů. Na vině jsou opět společnosti kácející místní pralesy. „Kvůli politické krizi na Madagaskaru se tyto problémy za poslední rok či dva prohloubily. Množství dřeva je těženo nelegálně a také vláda prodává povolení k těžbě víceméně nezákonně,“ osvětlil Schwitzer.

Pro udržení existence populací primátů budou rozhodující podobné projekty, jako je program s názvem REDD (Snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích), která jsou pod hlavičkou OSN navrhována jakou součást globálních dohod o boji s klimatickými změnami. Myšlenkou je, že by bohaté země platily zemím rozvojovým za zachování lesů, čímž by se zabránilo nárůstu emisí skleníkových plynů. V rozšířené verzi tohoto nápadu figuruje také návrh motivovat rozvojové státy, aby sázely více stromů a pěstovaly lesní porosty. „Některé vlády se zavázaly program podporovat. Pokud se tak bude dít a bude se to dělat dobře, máme velkou šanci, že zachráníme některé primáty pro budoucnost,“ řekl Schwitzer.

Ochranná opatření mohou fungovat jen případě, že jsou zavedena včas. V některých zemích už zaznamenali omezené úspěchy. Například lvíček černý byl přesunut ze seznamu kriticky ohrožených druhů na seznam ohrožených. Stejně tak se v roce 2003 jako výsledek třicetiletého úsilí vědců a zoologických zahrad zvýšilo množství lvíčků zlatohlavých.

Další informace:

The Guardian Almost half of all primates face 'imminent extinction'