Zdravotnické odbory vstoupily ve středu do stávkové pohotovosti. O jejím vyhlášení stávkové rozhodla v úterý výkonná rada, která je nejvyšším orgánem svazu mezi sjezdy. Odboráři tak podle tiskové mluvčí Marie Klírové reagují na neřešené naléhavé problémy ve zdravotnictví, včetně lázeňství, a v sociální péči.

Na kritickou situaci, kdy mnoha nemocnicím hrozí ještě v letošním roce krach, některé lázně již zkrachovaly a mnohé další jsou tím vážně ohroženy, odborový svaz opakovaně upozorňoval ministra zdravotnictví Martina Holcáta, premiéra Jiřího Rusnoka a na jednání tripartity i další ministry. Klírová zdůraznila, že obdobně vážná je situace také v pobytových zařízeních sociálních služeb.

Výkonná rada zároveň pověřila předsedkyni Dagmar Žitníkovou, aby se dotázala předsedů politických stran, které pravděpodobně zasednou v Poslanecké sněmovně, jak konkrétně budou kritickou situaci ve zdravotnictví a v sociálních službách řešit.

Odboráři již v polovině května veřejnost upozornili, že započala likvidace českého lázeňství, která se podle nich naplno rozjela od počátku letošního roku. Hlavní příčinou podle nich je indikační seznam, který zkrátil dobu pobytu ze čtyř na tři týdny a výrazně omezil nároky tuzemských pacientů na lázeňskou léčbu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

Navíc této změně předcházel dlouhodobý tlak Hegerova ministerstva zdravotnictví na omezení finančních prostředků na lázeňskou péči, který vedl k tomu, že se lékaři začali bát lázně předepisovat i v případech, kdy mohou.

Odbory, zaměstnavatelé i starostové varovali před tímto vývojem po celou dobu přípravy nového indikačního seznamu. Zdůrazňovali, že tato „úspora“ postihne nejen pacienty, kteří lázeňskou péči nedostanou, nýbrž také zvýší nezaměstnanost v městech a regionech, kde je právě lázeňství největším zaměstnavatelem, což rozpoutá dominovou reakci zániku dalších pracovních míst u dodavatelů navazujících služeb a zboží a u drobných živnostníků.

Tyto obavy se podle odborů již naplnily — o místo přišlo 2,5 tisíce zaměstnanců, deset tisíc pracovních míst je v ohrožení, mnozí další zaměstnanci pracují za šedesát procent platu. „Očekávat, že se lázně zaplní samoplátci, je v době krize nereálné,“ dodali odboráři v tiskovém prohlášení.

Připomněli také, že české lázeňství je unikátní. Využívá totiž přírodní léčebné zdroje a je přímou součástí léčebného procesu, nikoliv rekreací. „Proto má několikasetletou tradici i celosvětový věhlas. Toto vše se nyní začíná hroutit, rozpadají se specializované pracovní týmy, uzavírají se léčebné domy a vznikají nevratné škody,“ tvrdí odbory.

Odboráři, starostové i představitelé lázní za záchranu lázeňství bojují již několik měsíců. Na sedmnáct tisíc podpisů nesla Petice za záchranu českého lázeňství předaná v listopadu 2012 předsedovi Senátu Milanu Štěchovi k projednání.

Petice se v Senátu projednávala 13. března s jednoznačným záměrem — likvidace lázeňství se musí co nejrychleji zastavit, indikační seznam se musí změnit. Tváří v tvář datům taktéž ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že pokles péče je větší, než předpokládalo.

Mezi tím přibylo konkrétních informací o potížích jednotlivých lázní. Nejostřejší reakci vzbudilo rozhodnutí o zrušení unikátní dětské léčebny Vesna v Jánských Lázních v Královéhradeckém kraji. Rodiče nemocných dětí zorganizovali petici, kterou může každý podepsat také elektronicky.