Odboráři se sešli s prezidentem Milošem Zemanem. Tématem jejich jednání byla situace v resortu zdravotnictví. Jednání se zúčastnili kromě Miloše Zemana předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, který je zároveň lékař a místopředseda Rady Asociace krajů ČR.

Žitníková prezidenta dle svých slov informovala o kritické situaci ve zdravotnictví, především v nemocnicích a lázních, a předala mu objemnou složku písemných dokladů. Ty podle ní svědčí o tom, jak se odbory snažily opakovaně situaci řešit, kolik jednání na tripartitní úrovni, ale i s ministry a premiérem, na toto téma vedly či varovaly před zhoršováním situace a dopady na zaměstnance i pacienty a jaká řešení nabízely.

Běhounek pak prezidentovi předal ekonomické podklady o hospodaření krajských nemocnic a rozsahu snížených úhrad za zdravotní péči. Žitníková zdůraznila, že odborový svaz považuje za nezbytnou změnu úhradové vyhlášky a změnu lázeňského indikačního seznamu. Odboráři chtějí, aby došlo ke zvýšení objemu finančních prostředků pro nemocnice a lázně. Odborový svaz rovněž vznáší požadavek na mimořádné přerozdělení zůstatků na fondech zdravotních pojišťoven.

Běhounek po jednání uvedl, že preferuje odkup pohledávek Veřejné zdravotní pojišťovny státem. Všichni se údajně shodli na nezbytnosti zvýšení úhrad za státní pojištěnce. Sumu potřebnou ke zvládnutí současné finanční krize ve zdravotnictví shodně odhadli na pět miliard korun.

Zeman po jednání uvedl, že situaci vnímá jako velmi závažnou, a odboráře požádal, aby informace přednesli také novému ministrovi zdravotnictví Martinu Holcátovi. Po jednání s ministrem mají odboráři prezidenta informovat, na čem se domluvili.

Podle Žitníkové bylo jednání s prezidentem věcné, byla příjemně překvapena nejen prezidentovým zájmem o problematiku zdravotnictví, ale i jeho znalostmi o současném stavu a fungování resortu.

Odboráři již v polovině května veřejnost upozornili, že započala likvidace českého lázeňství, která se podle nich naplno rozjela od počátku letošního roku. Hlavní příčinou podle nich je indikační seznam, který zkrátil dobu pobytu ze čtyř na tři týdny a výrazně omezil nároky tuzemských pacientů na lázeňskou léčbu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

Navíc této změně předcházel dlouhodobý tlak Hegerova ministerstva zdravotnictví na omezení finančních prostředků na lázeňskou péči, který vedl k tomu, že se lékaři začali bát lázně předepisovat i v případech, kdy mohou.

Odbory, zaměstnavatelé i starostové varovali před tímto vývojem po celou dobu přípravy nového indikačního seznamu. Zdůrazňovali, že tato „úspora“ postihne nejen pacienty, kteří lázeňskou péči nedostanou, nýbrž také zvýší nezaměstnanost v městech a regionech, kde je právě lázeňství největším zaměstnavatelem, což rozpoutá dominovou reakci zániku dalších pracovních míst u dodavatelů navazujících služeb a zboží a u drobných živnostníků.

Tyto obavy se podle odborů již naplnily — o místo přišlo 2,5 tisíce zaměstnanců, deset tisíc pracovních míst je v ohrožení, mnozí další zaměstnanci pracují za šedesát procent platu. „Očekávat, že se lázně zaplní samoplátci, je v době krize nereálné,“ dodali odboráři v tiskovém prohlášení.

Připomněli také, že české lázeňství je unikátní. Využívá totiž přírodní léčebné zdroje a je přímou součástí léčebného procesu, nikoliv rekreací. „Proto má několikasetletou tradici i celosvětový věhlas. Toto vše se nyní začíná hroutit, rozpadají se specializované pracovní týmy, uzavírají se léčebné domy a vznikají nevratné škody,“ tvrdí odbory.

Odboráři, starostové i představitelé lázní za záchranu lázeňství bojují již několik měsíců. Na sedmnáct tisíc podpisů nesla Petice za záchranu českého lázeňství předaná v listopadu 2012 předsedovi Senátu Milanu Štěchovi k projednání.

Petice se v Senátu projednávala 13. března s jednoznačným záměrem — likvidace lázeňství se musí co nejrychleji zastavit, indikační seznam se musí změnit. Tváří v tvář datům taktéž ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že pokles péče je větší, než předpokládalo.

Mezi tím přibylo konkrétních informací o potížích jednotlivých lázní. Nejostřejší reakci vzbudilo rozhodnutí o zrušení unikátní dětské léčebny Vesna v Janských Lázních v Královéhradeckém kraji. Rodiče nemocných dětí zorganizovali petici, kterou může každý podepsat také elektronicky.