Je to jedna z posledních moskevských zelených enkláv. Unikátní zahradní vesnici postavil tehdy nově vzniklý Sovětský svaz pro své revoluční elity. V zimě i v létě sem unavení Moskvané utíkají před městským hlukem, procházejí se po cestách lemovaných břízami, mezi chaloupkami ze dřeva.

Kolonie umělců v moskevské čtvrti Sokol, založená v roce 1923 jako průkopnický experiment v družstevním bydlení, je však nyní v ohrožení. Tři týdny poté, co starosta Moskvy Jurij Lužkov vyhlásil válku obyvatelům jiného předměstí — nábřežní oblasti Rechnik — dal najevo, že Sokol je dalším cílem pro demoliční čety.

Lužkovo rozhodnutí udělat z obyvatel Rechniku bezdomovce vyvolalo mediální bouři hlavních televizních stanic i rádií. Také útok na Sokol plní přední strany novin. Komsomolskaja pravda se ptá: „Proč vypukla demoliční epidemie?“

Od roku 1992, kdy se stal starostou, stál Lužkov u zničení množství historických částí Moskvy. Kritici naznačují, že zbourání umělecké kolonie Sokol korunuje jeho dlouhou kariéru kulturního vandalismu. Moskevští představitelé ale trvají na tom, že starosta přijímá drastická opatření, aby zabránil nelegální nekontrolovatelné výstavbě.

Vedoucí Severomoskevského správního obvodu Oleg Mitvol Guardianu řekl, že úmyslem je zbourat třicet ze 113 sokolských chalup. Tvrdil, že majitelé nechali strhnout původní nemovitosti a nahradili je nevzhlednými vilami.

Buldozery už dorazily do západního předměstí Rechnik, o kterém představitelé městské správy říkají, že bylo postaveno protiprávně. Od minulého měsíce zbourali dělníci více než dvacet domů, jejichž vlastníci, mimo jiné váleční veteráni a bohatí podnikatelé, byli vyhozeni na mráz. V jedné zahradě našla bourací četa leoparda.

Nelegální výstavba je v Moskvě značně rozšířená. Skeptici ale diskutují o Lužkovově novém nadšení pro vymáhání práva. Sokolští obyvatelé podezřívají starostu, že plánuje vesnice zničit a nahradit je něčím jiným. „Je to krásné místo a zůstává pro nás záhadou, proč ho chce zbourat,“ řekla osmasedmdesátiletá místní obyvatelka Nina Pavlovna.

Po více než osmdesát let byla kolonie domovem malířů, sochařů i myslitelů. Lenin tehdy přišel s myšlenkou zahradních vesnic, které měly zvelebit bolševický stát. Architekt Alexej Ščusev, který navrhl Leninovo mauzoleum, plán sestavil. Sokolské ulice jsou pojmenované po některých známých ruských umělcích, jako je Isaac Levitan, Ivan Šiškin a Karl Briulov.

Dokonce i stromy byly pečlivě vybírány: lípy, břízy a javory byly na předměstí vysázeny, aby vytvořily iluzi venkova. Obec přežila ohrožení během sovětských dob. V nedávné minulosti ale bohatí Rusové nahradili mnoho původních srubů okázalými betonovými paláci.

V roce 2008 upozornila Moskevská společnost na ochranu architektury, že některé sokolské stavby byly přeměněny na groteskně předimenzované nabubřelé vily. Předseda obecní rady Igor Točkin řekl, že všichni vlastníci, kteří své původní domy zbořili a postavili nové, tak učinili se souhlasem správních orgánů.

Mitvol nepopírá, že někteří úředníci radnice přijali úplatky za umožnění výstavby. Prohlásil, že dokumenty pošle moskevskému státnímu zástupci, který se obrátí na soud, aby rozhodl. „Mým úkolem je obnovit pořádek. Provádím svou práci v naději, že se Rusko stane právním státem. Nic z toho bych nemohl dělat bez Lužkovovy podpory,“ tvrdí Mitvol.

Další informace:

The Guardian Demolition ball threatens Moscow artists' colony