Poté, co ve čtvrtek rozhodla vláda Petra Nečase o ukončení projektu sKaret, proběhlo v pondělí první jednání mezi ministryní práce a sociálních věci Ludmilou Müllerovou (TOP 09) a generálním ředitelem České spořitelny Pavlem Kysilkou. Dohodli se, že vznikne pracovní skupina složená z expertů ministerstva práce, Úřadu práce ČR a České spořitelny.

Podle Müllerové by o kompenzacích pro Českou spořitelnu, které by měla dostat při případném ukončení projektu sKaret, měl rozhodnout nezávislý auditor. Müllerová připomněla, že sKarty upravuje několik právních předpisů, a jestliže by došlo k ukončení projektu, bude nutné je změnit.

Zmiňovaná pracovní skupina se ale také bude zabývat variantami dalšího řešení celého projektu. Ta se především zaměří na srovnání možných nákladů pro případ, že by projekt pokračoval nebo naopak, že by byl celý zrušen.

Na zrušení projektu přitom trvá premiér a předseda ODS Petr Nečas. TOP 09 naopak považuje celý projekt za prospěšný a chce se pokusit o jeho záchranu. Podle Müllerové závěry jednání pracovní skupiny ministerstvo nejdříve sdělí vládě, teprve poté veřejnosti.

„Případné ukončení projektu sKaret by bylo velmi složité. Rozhodně však nesmí mít žádný vliv na výplatu dávek, to považuji za naprosto zásadní. Celý problém analyzujeme na ministerstvu práce a sociálních věcí. Nepřipustíme, aby vládou doporučené ukončení projektu sKaret bylo pro jejich držitele jakkoliv zmatečné nebo nekomfortní,“ uvedla po jednání ministryně Ludmila Müllerová.

„Dal jsem paní ministryni osobní příslib, že v České spořitelně uděláme maximum pro to, aby výplaty v každém případě běžely dál zcela hladce,“ doplnil generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka.

Müllerová také zdůraznila, že se na pondělní schůzce neprojednávaly kompenzace vůči České spořitelně. „Tato otázka bude na stole až po té, co budeme mít jasné řešení, jak bude projekt vyřešen. Také jsme se dohodli, že potřebu a případnou výši kompenzace posoudí nezávislý auditor vybraný na základě transparentního výběrového řízení,“ konstatovala ministryně práce.

Projekt sKaret je dlouhodobě kritizován nejen opozicí, nýbrž například také ombudsmanem či angažovanou veřejností. Podle kritiků celého projektu sKarty nemají zdravé jádro, neboť myšlenka spojení jejich identifikační a platební funkce je od počátku špatná.

„Považujeme také za nemožné, aby soukromá banka byla schopna sladit úkoly veřejné správy, zde konkrétně v oblasti administrace sociálních dávek, s vlastním podnikatelským zájmem," uvedl uvedl například před časem výkonný ředitel Iuridicum Remedium Jan Vobořil.

„Nedokážeme si představit, že by se na takto hliněných nohou dalo postavit cokoli smysluplného," dodal Vobořil. Iuridicum Remedium spolu s Fondem Otakara Motejla proto požadují urychlené ukončení projektu. Podle obou organizací by sKarty měly být zrušeny ještě před koncem června.

„Do tohoto termínu má ministerstvo práce a sociálních věcí projekt upravit na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů, který tuto povinnost uložil na základě kontroly provedené na podnět Iuridicum Remedium," připomněl Jiří Knitl, manažer Fondu Otakara Motejla.

Iuridicum Remedium rovněž podalo spolu s Národní radou osob se zdravotním postižením trestní oznámení na osoby zodpovědné za nezákonné předání osobních údajů České spořitelně. Podle Vobořila je bohužel pořád časté, že různé IT projekty na celostátní i regionální úrovni, ať už jsou to třeba Opencard nebo sKarta, jsou od počátku špatně nastaveny.

„Praxe ukazuje, že i přes veškeré snahy se opravnými změnami problém pouze více a více prohlubuje," uzavřel Vobořil.