Klauzeman Revival dnes vystoupil na Pražském hradě

Jan Miessler, Dušan Radovanovič

Miloš Zeman dnes přišel navštívit svého starého přítele na Pražský hrad a notovali si jako před deseti lety: shodli se na potřebnosti většinového volebního zákona a také na tom, že považují politiku za plnou prázdných slibů.

Prezident Václav Klaus si pozval na Hrad předsedu marginální Strany práv občanů Miloše Zemana. Je to první případ, kdy Klaus pozval oficiálně na Pražský hrad představitele dosud neparlamentní nevýznamné strany.

Někdejší Klausův rival a pozdější spojenec nedávno založil Stranu práv občanů, která má navzdory značnému mediálnímu pokrytí preference kolem jednoho procenta, tedy v rámci statistické chyby. Podle řady názorů je hlavním cílem Zemanovy strany před volabmi odebrat hlasy ČSSD, se kterou se její bývalý předseda rozešel ve zlém.

Média proto spekulují o tom, že prezident chce nové straně pomoci před nadcházejícími volbami. To však Klaus odmítl s tím, že svého někdejšího politického rivala zval na Hrad na šálek kávy už loni v září.

Zeman ovšem zdůraznil, že prezident vůči jeho straně vyjádřil „jisté sympatie“ a ještě před setkáním konstatoval, že by dal přednost minerálce. Nakonec však kromě kávy dostal ještě na cestu láhev pálenky.

×
Diskuse
PM
January 27, 2010 v 11.59
Stalo se už jakýmsi nepsaným zákonem, že při setkání dvou osobností, které je mediálně významné a tudíž dokumentováno smečkou fotografů, musí dotyční potentáti vyslancům sedmé velmoci pózovat. Vzájemné potřesení pravicí už dávno přestalo být pozdravem a ujištěním o přátelských úmyslech, je to póza pro novináře. Zatímco při pozdravu hledíme druhé osobě do očí, při úlitbě božstvu popularity stojí i hlavy států trapně jako panáci a fascinovaně zírají do čoček aparátů. Protějšek, partner, s nímž se drží za ruku, je v tu chvíli jen rekvizitou, neboť hleďte - tady jsem já, ve středu pozornosti a v ohnisku fotoblesků, jen mě vemte pěkně z anfasu, ať není vidět ten nevábný profil mého nosu, ježatého obočí a druhé brady. Ze snímku je evidentní, že ani Klaus ani Zeman nemyslí na toho, s kým si podávají ruku, ale na to, jak se budou vyjímat na stránkách tisku. Ten nám pak ve výsledku prezentuje nikoli reálný svět, ale jeho „vylepšený“ obraz, tzv. mediální realitu. Je až úsměvné, jak i Zeman, který novináři svého času tak nepokrytě pohrdal, jim ochotně pózuje, když přijde na věc. Inu, kdo by nechtěl vypadat před veřejností lépe než ve skutečnosti?
Našinec, který jen výjimečně má možnost být důležitým událostem přítomen osobně, je bohužel na realitu zprostředkovanou médii odkázán. Novináři i politici to dobře vědí, a tak nám, opět bohužel, mohou diktovat svůj vkus. Nebo spíše nevkus, jako právě zde.