Poslanecká sněmovna ve středu přijala návrh novely zákona o ochraně ovzduší v senátní verzi. Poslanci se tak připojili k normě, kterou prosazoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a chtějí, aby firmy za znečišťování ovzduší platily vyšší poplatky než dosud. Původně přitom schválili, aby se poplatky do deseti let zrušily úplně, což senátoři odmítli.

„Zvýhodňuje provozovatele, kteří snižují emise více, než je vyžadováno, na rozdíl od provozovatelů, kteří balancují na zákonem vyžadované hranici," uvedl ke schválené novele zakona Chalupa s tím, že norma současně posiluje motivační složku průmyslových firem pořizovat si čistší technologie a pomůže zlepšit kvalitu ovzduší nejen v nejvíce zatížených regionech.

Podle ekologů ale poslanci pouze napravili nejhorší původně schválené chyby. Pokud podniky totiž splní podmínky o využití nejlepších dostupných technologií, jak je návrh zákona popisuje, povinnosti platit za své exhalace se vyhnou. Podle ekologů tak novela od poplatků osvobodí některé velké znečišťovatele. Brzy se poplatky přestanou vztahovat například na kontroverzní uhelnou elektrárnu Prunéřov.

„Poslanecká sněmovna opravila nejhorší chybu. Pro statisíce lidí na Ostravsku, kteří trpí kvůli smogu, je velkou úlevou, že většina největších viníků bude nadále platit poplatky za vypouštění škodlivin. Ale zákon je děravý jako ementál. Například největší uhelná elektrárna Prunéřov bude od poplatků úplně osvobozena během několika let,“ uvedl programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký v tiskovém prohlášení.

„Když se ministr životního prostředí za Stranu zelených mnohdy tak vzývané Fischerovy vlády Jan Dusík konečně rozhodl přesně před dvěma lety odstoupit, odešel na protest právě proti schválení nedostatečné modernizace elektrárny v Prunéřově,“ doplnil Koteckého Matěj Stropnický, sloupkař Deníku referendum a člen Strany zelených.

Podle něj je totiž modernizace relativní, tedy v porovnání se stávajícím provozem a ostatními elektrárnami, a pak modernizace absolutní, tedy za pomoci nejmodernějších dostupných technologií. „Jak to souvisí s novelou zákona o ovzduší? I senátní pozměňovací návrhy, jakkoliv jsou zlepšením oproti tomu, čím zákon zaplevelila koalice ODS a KSČM ve Sněmovně, umožní těm, kdo modernizovali jen relativně, proklouznout vlastně bez placení," vysvětlil už dříve Stropnický.

Podle ekologů je proto normu, která odkládá povinnosti velkých továren a elektráren vyčistit své technologie o čtyři roky, a zároveň prakticky bezodkladně zprošťuje 93 % dosud platících znečišťovatelů od poplatků za vypouštění karcinogenních a alergenních látek, potřeba co nejdříve novelizovat.

A podle informací Zeleného kruhu se někteří poslanci a poslankyně s přijatou podobou zákona skutečně nechtějí smířit. Poslankyně Jana Drastichová nicméně upozornila, že se sněmovní lobby v případech, jako je tento, ukazuje být silnější, než Sněmovna samotná.

„Než se zákon dostal do Sněmovny, probíhala jeho příprava odborně a snad až příliš dlouho. Jakmile se tam ale dostal, rázem jako by se zapomnělo na všechny expertní argumenty a průmysl si prosadil svou. Je dobře, že je zákon schválený, ale považuji jej za nouzové řešení. Urychleně potřebuje vypracovat novelu, která zacelí hlavní ústupky a zajistí čistější a zdravější ovzduší na Ostravsku a Ústecku,“ doplnila Júlia Sokolovičová ze Zeleného kruhu.

Pokud normu podepíše prezident, budou od příštího roku platit velcí znečišťovatelé za emise prachu 4 200 korun za tunu až do roku 2016, poté by se měly poplatky zvyšovat až do roku 2021 na výsledných 14 700 korun za tunu. Mírněji by se měly podle přijaté novely zvyšovat poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, a to z 1 350 korun v příštím roce na 4 900 korun v roce 2021. Za emise oxidů dusíku by firmy měly platit postupně od 1 100 na 3 900 korun za tunu, poplatek za emise těkavých organických látek se má zvyšovat z 2 700 na 9 800 korun za tunu v roce 2021, tedy v souladu s vládním návrhem.

Další informace:

Českénoviny.cz Poplatky za znečištění ovzduší se mají do roku 2021 zvyšovat