V době, kdy se většina Maďarů věnovala výhradně výběru vánočního stromku a kupování posledních vánočních dárků, vláda Viktora Orbána nezahálela. Přes opoziční protesty den před Vánocemi maďarský parlament přijal balíček značně kontroverzních zákonů. Pozornost mezinárodních médií připoutal především balíček finančních reforem, v němž se nejméně diskutabilní zdá být zavedení rovné daně a dokonce i přijetí nejvyšší — sedmadvacetiprocentní — sazby daně z přidané hodnoty v Evropě.

Značně nebezpečnější je omezení nezávislosti Národní banky Maďarska, které vychází z nové v platnost vstupující ústavy. Banka pod vedením ještě předchozí skupinou nominovaného Andráse Simora dosud prováděla pro Orbána nepříliš výhodnou měnovou politiku. Premiér se tedy rozhodl získat převahu zákonem, odebral mu právo vybírat si své zástupce (nyní je bude jmenovat předseda vlády), a také zvýšil počet členů Měnové rady (ze sedmi na devět, z nichž šest bude nominovat parlament).

Bezvýsledná — jako již tradičně — se ukázala intervence předsedy Evropské komise. V dopise maďarskému premiérovi Barroso popsal své pochybnosti o zákonu o centrální bance, upozorňuje současně, že ignorování jeho stanoviska může Maďarsku znemožnit získání půjčky od MMF.

„Nechceme půjčku, jen přístup k už dojednaným prostředkům,“ reagoval Orbán razantně. Oslyšen byl i dopis americké ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonové napsaný v podobném duchu. A to vše doslova jen několik okamžiků po té, co byl zemi už poněkolikáté snížen rating, tentokrát na úroveň BB+.

Výrazně méně pozornosti bylo věnováno druhému zákonu schvalovanému ve stejný den, tomu, který významně mění v Maďarsku platný volební řád: Od roku 2013 zavádí omezení počtu poslanců na 199 (z nichž 103 bude vybíráno v jednomandátových volebních obvodech a 96 z kandidátek stran), jednokolové volby a také, slovenskými a rumunskými Maďary nadšeně přijaté, přiznání hlasovacího práva obyvatelům bydlícím trvale za hranicemi.

Nejkontroverznější jsou ale změny zavádějící nové rozdělení země volebních obvodů, jejichž podoba výrazným způsobem favorizuje FIDESZ. Nepomohly protesty opozice namítající, že změny znamenají „zabetonování vlády FIDESZ“, že „23. prosinec je dnem narozenin nového, Orbánovského režimu“.

Politické protesty se tu hasí rychle. Orbánovská policie zafungovala velmi dobře, když zatkla protestující představitele stran Politika může být jiná (Lehet Más a Politika!) a Demokratická koalice (Demokratikus Koalíció) v čele s Ferencem Gyurcsányem — bývalým premiérem a předsedou čím dál větší podporu získávající Demokratické koalice. „Nezradíte demokracii, ne?“ ptali se protestující na transparentu. A už to měli.

Když mezi zákony nadělené k vánocům přidáme ještě dřívější rozhodnutí omezující svobodu médií — odebrání licence stanici Klubrádio podporující vlnu protestů nebo zákaz vstupu do parlamentu pro novináře portálu index.hu - těžko nepozorovat, že se maďarská demokracie chvěje. Orbánovy politické ohňostroje nikoli poprvé „rozsvěcují“ nebe začínajícího roku.

Čím dál jasněji si ale Maďaři místo rozzářených hvězdiček všímají, že nejde o začátek karnevalu, ale o nepořádek a popel usazující se na jejich zemi, který nepůjde jen tak snadno uklidit. Že dým z těch umělých ohňů s sebou nese k nevydržení těžký puch, že souhlasem s jejich nezodpovědným odpalováním je možné více ztratit než získat.

Text přebíráme z webových stránek polského časopisu Kultura Liberalna. Přeložil Patrik Eichler