Minipivovarům v České republice scházejí na trhu práce kvalifikovaní sládci. Svazy pivovarů proto chtějí spolupracovat při jejich vzdělávání a podpořit další školy, jež by je chtěly vychovávat. Pro ČTK to uvedl výkonný ředitel českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

„V 90. letech, kdy velké pivovary po silných technologických investicích snižovaly stavy, se naši sládci uplatnili v zahraničí a v současné době nejsou," uvedl Veselý. Právě jeho velký svaz by chtěl spolupracovat v oblasti pivovarského školství s nově vytvořeným Českomoravským svazem minipivovarů. Důležité ale je, aby existovaly kvalitní odborné školy, a ne aby například vyučený kuchař vařil pivo.

V České republice vychovává více než 100 let sládky Střední průmyslová škola potravinářských technologií v Praze (SPŠPT), nyní již jako jediná. Nově by je měla začít vzdělávat také Střední odborná škola pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí.

„Pokud budou chtít mít minipivovary kvalitu, potřebují odborné vedení," uvedl Veselý. Během uplynulých pěti let však vzniklo v České republice 110 minipivovarů a podle Veselého je na trhu ještě prostor pro dalších asi 90 výrobců. Ti často nahrazují sládky jinými profesemi.

Ještě počátkem 90. let měly velké pivovary typu Prazdroje a Staropramenu vlastní odborná učiliště, v České republice jich bylo šest. Zanikla ale kvůli tomu, že dělnických profesí už velcí producenti potřebují minimum. Kvalifikovaných mistrů je ale teď na trhu nedostatek. Přitom v oboru se podle Veselého dají vydělat peníze, hlavně v turistických oblastech.

Podle pivovarnického experta Josefa Krýsla, který spolupracuje s pražskou školou, je počet jejích absolventů dostatečný. „Velké pivovary berou jen manažery s MBA, ale nemají přílišný zájem o sládky," uvedl Krýsl.

Podle něj je zbytečné, aby je vychovávala druhá škola, protože jen 30 procent z té současné najde uplatnění. Minipivovary si také samy zajišťují proškolení. Uznává, že dlouhodobě je o české sládky zájem v zahraničí. Pracují v zemích bývalého Sovětského svazu, USA, Itálii, Chorvatsku, Mexiku, Vietnamu i na Islandu.

„Pivovary se nás na sládky často ptají," uvedl ředitel SPŠPT Milan Chmelař, podle něhož není třeba další školy v ČR. Pražskou průmyslovku opouští každý rok 30 až 40 absolventů. Kvůli uvolněným kapacitám vysokých škol ale řada z nich pokračuje dále.

Dalším problémem je to, že zatímco dříve bylo deset až dvacet procent studentů z Prahy a zbytek z mimopražských lokalit, dnes se poměr obrátil a Pražany je těžké přesvědčit, aby vařili pivo na Moravě. Škola proto apeluje na kraje a pivovary, aby si zajistily žáky ze základních škol.

Sládky odcházející z velkých pivovarů už podle Chmelaře trh vstřebal. „Po českém sládkovi sáhne každý po světě, v ČR je chtějí malé a střední pivovary," dodal. „Sládci v malých českých pivovarech mají volnější ruku. Ve velkých je to dané a nemohou vyvíjet receptury, technologie je přísně nastavená," dodal.

Trvalý zájem o obor je dán tradicí českých hospod a piv, stabilní spotřebou i tím, že otcové a dědové často přemlouvají své potomky ke studiu perspektivního oboru.