Poslanci Národní koaliční strany (KOK), Finského středu a finské sociální demokracie (SDP) schválí nejspíš už při pátečním zasedání sanační úvěr Portugalsku, který byl předlužené zemi přislíben státy eurozóny. Vedení tradičních finských stran se na tom dohodla ve středu. Podle agenturních komentářů dohoda potěší všech šestnáct ostatních států se společnou měnou. Finský parlament totiž má jako jediné podobné těleso v eurozóně možnost příslušnou půjčku znemožnit a v minulých týdnech nebylo jasné, zda tak opravdu neučiní.

Prozatímní nejistota trvala od finských parlamentních voleb 17. dubna. V těch výrazně posílila strana Praví Finové, jež z odmítání půjčky, respektive kritiky nalévání peněz získaných úsporami do předlužených států, učinila hlavní bod kampaně.

Stany liberální pravice — KOK a Finský střed — tak musely hledat podporu právě u SDP, jež se k příslušné formě pomoci stavěla před volbami jen o málo zdrženlivěji.

Na středečním jednání bylo nakonec dosaženo shody na návrhu legislativního balíčku, který krom finského příspěvku k sanačnímu úvěru obsahuje i podmínky, na jejichž splnění bude výplata peněz vázána.

„Portugalsko musí zahájit jednání s velkými investory, jejichž výsledek bude garantovat, že své podnikatelské aktivity v zemi neukončí,“ vyjasnil hlavní z nich předseda KOK Jyrki Katainen, který jednání se sociálními demokraty vedl.

Dalšími podmínkami jsou například záruka portugalské vlády, že ke splacení úvěru bude ochotna v nezbytném případě privatizovat státní majetek, nebo požadavek jasného splátkového kalendáře.

„Jedná se o celkové zpřísnění přístupu,“ doplnil Katainen s tím, že Finsko bude podobné garance požadovat i od dalších zemí eurozóny, pokud se dostanou do obdobné situace.

Celou eurozónu pak zástupci trojice finských stran vyzvali k provedení zátěžových testů bank a zavedení zvláštní bankovní daně. Její výtěžek by měl být eventuálně využit při dalších finančních krizích.

K čemu to povede?

Celková výše sanačního úvěru Portugalsku je nyní odhadována na 78 miliard eur (1,9 bilionu korun). Finský podíl má činit 8 miliard eur (194 miliard korun). Ekonomové přitom upozorňují, že řízený bankrot či hlubší restrukturalizace portugalského dluhu, které se jeví jako nejčistší řešení, by poškodily i zbytek eurozóny. Jednak by klesla hodnota společné měny a jednak by se snížila důvěra investorů v celý společný trh.

Konkrétně ve Finsku však tyto argumenty dlouhodobě zpochybňují právě Praví Finové, jejichž zástupci se po dohodě tří tradičních stran definitivně zřekli možnosti, že by se strana účastnila jakékoliv nové vlády.

„S tímto nechceme nic mít. (...) Rozhovorů o vytvoření vlády se už nebudeme účastnit,“ řekl ve čtvrtek novinářům předseda strany Timo Sioni.

Podle agenturních předpovědí se nyní novým premiérem Finska stane předseda KOK Jyrki Katainen, jenž přizve do koalice buďto sociální demokraty, nebo Finský střed. Předsedkyně SDP (Jutta Urpilainenová) či Středu (Mari Kiviniemiová) pak získá funkci ministryně financí.

Dvoučlenná koalice však bude menšinová. Bude nucena spolupracovat se zbývající tradiční stranou, anebo hledat podporu případ od případu. Třístranné koalice nejsou pro Finsko typické, a tak je podle analytiků pravděpodobnější hledání podpory ad hoc. To nové vládě usnadní i skutečnost, že kromě Pravých Finů a tří tradičních uskupení se do finského parlamentu dostalo 36 poslanců menších stran: Levicové aliance (14 křesel), Zelené ligy (10 křesel), Švédské lidové strany (9 křesel) a Křesťanské demokracie (6 křesel).

Národní koaliční strana drží ve 200členné sněmovně 44 mandátů, sociální demokracie 42, Praví Finové 39 a Finský střed 35.

Další informace:

BBC News Finnish parties agree to support bail-out for Portugal

AP Finnish parties strike deal on Portugal bailout

Reuters UPDATE 4-Finland delays vote on EU bailout for Portugal