USA po volbách: jak dopadli Trumpovi kandidáti

Petr Jedlička

Politikům podporovaným Donaldem Trumpem se v letošních midterm volbách dařilo vesměs jen tehdy, šlo-li o kandidáty konsensuální či na jistotu. Postavy protlačené Trumpem v primárkách proti klasickým republikánům měly sklon spíše prohrávat.

Trumpem doporučený kandidát na senátora za Pensylvánii Mehmet Oz (na snímku) je jako televizní lékař Dr. Oz známou celebritou. V boji o senátorské křeslo ho nakonec porazil John Fetterman, přestože tohoto demokrata ranila během kampaně mrtvice a v televizní debatě nedokázal pořádně artikulovat. Foto Angela Weissová, AFP

Četní komentátoři označují za hlavního poraženého proběhlých midterm voleb v USA exprezidenta Trumpa. Donald Trump sám přitom mluví zcela opačně: výsledek „drtivé většiny“ kandidátů na poslance, senátory či guvernéry, které podpořil, označuje za „ohromný úspěch“ a zprávy, že je naštvaný, za „fake news“. Jaká je tedy skutečnost?

Trump v kampani před letošními volbami podpořil přes dvě stě nejrůznějších politiků a dalších kandidujících. A většina z nich mandát opravdu získala. Takřka v osmdesáti procentech případů šlo ale o „kandidáty na jistotu“ — osoby kandidující buďto ve skalních republikánských, a tedy de facto předem vyhraných obvodech, nebo účastníky soubojů, kteří měli podporu celé strany a od počátku navrch.

Jiný obrázek ovšem dostaneme, zaměříme-li se na dvě čistě trumpovské skupiny kandidátů: na ty, kteří tvoří trumpovské radikální jádro ve straně, a na ty, které Trump protlačil vlastním vlivem a penězi v primárkách proti vyvolencům republikánského establishmentu. Zde byly výsledky trumpistů o poznání méně valné.

Pokud jde o radikální trumpistické jádro — tuto skupinu v nejvyšší politice nejlépe zosobňuje tzv. House Freedom Caucus, což je radikální trumpistická frakce republikánů ve Sněmovně reprezentantů. Věnoval se jí zde už Jiří Pehe. Po minulých volbách měl Freedom Caucus ve Sněmovně 46 členů z 212 republikánských poslanců; těsně před letošními volbami jich měl 43. Nyní to vypadá, že v nové Sněmovně bude mít frakce opět 46 nebo 47 členů.

Znovu se tak budeme setkávat například s Jimem Jordanem, jenž na přelomu let 2020 a 2021 vedl za sněmovní republikány snahy o zpochybnění výsledku prezidentských voleb, s Marjorie Taylorovou Greeneovu, která proslula srovnáním covidových omezení s perzekucemi židů za holocaustu či veřejným obdivováním Vladimira Putina, anebo s Andym Biggsem, jenž se v minulých letech zasazoval o faktické vyloučení těch republikánů, kteří po 6. lednu hlasovali pro Trumpův impeachment, a nyní chce být předsedou Sněmovny.

Novými členy frakce budou pak třeba Max Miller, Trumpův exporadce, který se podílel na organizaci demonstrací, jež předcházely 6. lednu, Eli Crane, což je bývalý příslušník Navy SEALs, který po odchodu z armády zbohatl na výrobě otvíráků lahví z vystřílených nábojnic, a možná i Derrick Van Orden — další exvoják, který se v lednu 2021 účastnil přímo proslulého vpádu do Kongresu. Ti všichni získali nyní 8. listopadu poslanecké mandáty.

Marjorie Taylorová Greeneová dodnes hlásá, že Biden vyhrál v roce 2020 jen díky podvodům. Foto Saul Loeb, AFP

Mnozí další skalní trumpisté ovšem své souboje prohráli. Byl to případ třeba J.R. Majewskiho, který bojoval v ohijském devátém okrsku s profilací „Ultra MAGA candidate“ a jehož porazila o třináct procentní bodů šestasedmdesátiletá babička Marcy Kapturová — brzy nejdéle sloužící poslankyně americké historie. Na Floridě zase pohořel Jeremy Brown — trumpista, který byl za účast na násilnostech během 6. ledna poslán do vězení a z něj se snažil nyní vyšvihnout.

Jak tu přibližoval už Jiří Pehe, vliv Freedom Caucusu by měl teď spíše narůst, protože republikáni budou mít ve Sněmovně reprezentantů jen těsnou většinu a nebudou jej moci obejít. Avšak fakt, že frakce trumpovských radikálů získala při celkovém posílení republikánů pouze podobné zastoupení jako před dvěma lety, znamená pro trumpisty jasný neúspěch.

I poslankyně za Colorado Lauren Boebertová svůj mandát zřejmě obhájí, ale jen velice těsně — hlasy v jejím okrsku se mají ještě přepočítávat. Skalní trumpistka a majitelka baru, v němž obsluha nosí zbraně, proslula mimo jiné i propagací konspirační teorie Qanon. Foto Emily Kasková, AFP

Souboje s jinými republikány

Jde-li o kandidáty, které Trump protlačil v primárkách proti jiným republikánům podporovaným vedením strany — mezi komentátory se příslušnému souboji přezdívá MAGA v. Republican machine —, i zde jsou výsledky spíše rozpačité. Příkladně: Trump a jeho stoupenci se pokusili „vyprimárkovat“ ty republikánské poslance, kteří hlasovali pro exprezidentův druhý impeachment za 6. leden. Čtyři z této desetičlenné skupiny kongresmanů ohlásili sami nezávisle odchod z politiky, dva obhájili svou nominaci, a posléze i mandát, a dva sice byli vyprimárkováni trumpisty, ale ti pak teď ve vlastních volbách s demokraty prohráli.

Pouze ve dvou zbývajících případech se trumpovcům podařilo daného protitrumpovského republikána sesadit v primárkách, a následně získat ve volbách z 8. listopadu mandát. Konkrétně jde přitom o Harriet Hagemanovou, která získala někdejší mandát Liz Cheneyové v silně republikánském Wyomingu, a Russella Frye, který získal exmandát Toma Riceho v Jižní Karolíně, rovněž silně prorepublikánské.

Dosavadní republikánská poslankyně za Wyoming Liz Cheneyová byla jednou z těch, které nechal Trump sesadit ve vnitrorepublikánských primárkách. Trumpistická nástupkyně Cheneyové vyhrála nyní 8. listopadu i vlastní volby, což však nebylo v tradičně republikánském zase tak těžké. Foto Alex Wong, AFP

Naprosto nejvýrazněji je ale vidět nevalná přesvědčivost čistě Trumpových lidí ve vůbec nejsledovanějších volbách z celé midterm série: v boji o křesla v Senátu USA a pozice guvernérů. V senátorské části vyhrál z trumpovců prosazených proti vůli republikánského establishmentu jednoznačně pouze J. D. Vance v Ohiu. Podobně lze možná vnímat ještě i vítězství Teda Budda v Severní Karolíně, byť zde nebyl vnitrorepublikánský konflikt v primárkách tak velký.

V boji o senátorské křeslo za New Hampshire ovšem porazila ultrakonzervativního protrumpovského exgenerála Dona Bolduca tamní demokratická senátorka Maggie Hassanová, v boji za pensylvánské porazil Trumpem podpořenou televizní celebritu Mehmeta Oze dosavadní zástupce guvernéra John Fetterman a při volbě arizonského senátora prohrál nakonec i trumpovský velkopodnikatel Blake Masters.

V jižanské Georgii musí další Trumpův vyvolenec — bývalá hvězda amerického fotbalu Herschel Walker — bojovat dál ve druhém kole; naprosto pohodlně zde přitom současně vyhrál guvernérské volby Brian Kemp, naopak protitrumpovsky naladěný republikán.

V Pensylvánii protlačil Trump přes primárky až do guvernérských voleb lokálního bouřliváka Douga Mastriana (zde v kšiltovce, při vpádu do Kongresu 6. ledna). V nich Mastriano ovšem propadl. Foto Facebook Rick Saccone

Právem si protitrumpovší republikáni stěžují, že kdyby Trumpových vzdorokandidátů v primárkách nebylo, měli by republikáni dnes senátní většinu. Výsledky voleb, jež rozhodovaly, byly jako vždy těsné. A malé, leč nakonec rozhodující procento přišlo volit i čistě proti Trumpovi.

Guvernéři a dohled nad volbami

U guvernérské části voleb jsou popsané jevy ještě evidentnější: Trump může slavit pouze v Nevadě, kde jím podpořený šerif Las Vegas Joe Lombardo zvítězil nad dosavadním guvernérem Stevem Sisolakem z řad demokratů; v Pensylvánii ovšem prohrál Trumpovi fanaticky oddaný Doug Mastriano, v Mainu Paul LePage, v Marylandu Dan Cox a dokonce i v konzervativním Kansasu Derek Schmidt. Těsně v posledku prohrála také nová trumpistická superstar a bývalá tvář arizonské televize KZAS-TV Kari Lakeová, snažící se získat post guvernérky právě v Arizoně.

A konečně, trumpovcům se nedařilo ani v důležitých separátních volbách úředníků odpovědných za organizaci voleb v jednotlivých státech. Na další roky obsadí tyto funkce pouze ve Wyomingu a Indianě, kde stejně vyhrávají vždycky republikáni. V nevyhraněných státech, v nichž se tito úředníci volí, jako je Michigan, Minnesota, Arizona, Nevada či Nové Mexiko, trumpističtí nominanti prohráli.

Ve stínu velkých soubojů zůstal veledůležitý zápas o volené posty šéfů aparátu, jenž dohlíží na volby v jednotlivých státech USA. Zde Trumpovi kandidáti dokázali zvítězit pouze ve Wyomingu a Indianě, tradičních baštách republikánů. I dlouho nerozhodná Arizona a Nevada připadly nakonec demokratům. Repro z vysílání TYT

Zda jsou proběhlé volby koncem Donalda Trumpa coby nejvlivnější figury Republikánské strany a republikánského prezidentského kandidáta pro volby 2024, je jinou otázkou. Ponechme ji do zvláštního textu. Právě neúspěch nejviditelnějších Trumpových lidí ale stál důležitou měrou za tím, že republikáni v soubojích o rozhodující posty v klíčových nevyhraněných státech letos spíš prohrávali než naopak, ačkoliv celkově se jim nevedlo špatně a měli na své straně i socioekonomické faktory.

Letošní midterm volby rozhodovalo více faktorů. Obávaná „červená vlna“ republikánských vítězství by možná nepřišla tak jako tak — i této otázce se ještě budeme věnovat zvlášť. S pensylvánským a arizonským křeslem byl však republikáni měli většinu v Senátu a bez Trumpova vstupu do primárek jistě několik guvernérů navíc.

Další informace: