Asi není v amerických médiích momentálně sledovanějšího volebního souboje než toho odehrávajícího se v Pensylvánii. V sázce je horní komora Kongresu — Senát. Chtějí-li si v něm demokraté udržet těsnou většinu, v Pensylvánii nutně potřebují vyhrát.

Za demokraty tu kandiduje viceguvernér státu, John Fetterman, který je se svými dvěma metry, holou hlavou a potetovaným tělem nepřehlédnutelný. Stejně tak i svými názory na legalizaci marihuany, podporou práv LGBT+ komunity i aktivním přístupem k tématu amnestií.

Fetterman má za sebou i pár incidentů z doby, kdy starostoval v městečku Braddock a v posledních týdnech mu největší potíže v dříve jasně rozehraném volebním souboji způsobují následky nedávné mrtvice. Při rozhovorech nebo televizních debatách totiž musí využívat titulkovacího zařízení, aby si mohl přečíst dotazy a vůbec to, co novináři nebo jeho oponent říkají.

Jeho republikánskému protikandidátovi, doktoru Mehmetu Ozovi, to naskýtá příležitost zpochybnit způsobilost Fettermana k vykonávání prestižního úřadu senátora USA. Sám Oz, podporovaný Donaldem Trumpem a známý většině Američanů díky dlouholetému působení v televizních pořadech o zdraví, zase bojuje s naprostou politickou nezkušeností, odtržeností od světa pensylvánských horníků a ocelářů; a také s tím, že v Pensylvánii nežije — dlouhodobě totiž pobývá v sousedním New Jersey.

Letošní volby celé Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů naskýtají demokratům možnost ovládnout oba senátorské posty za Pensylvánii. Bez toho by demokraté horní komoru Kongresu nejspíše neuhájili — ale Oz Fettermana pomalu dohání.

Emblematický střet v Georgii a kandidáti popírání reality

A nepůjde to ani bez Georgie, kde opět najdeme trumpovského kandidáta, bývalou legendu amerického fotbalu, Herschela Walkera, a pastora v kostele, kde dříve působil Martin Luther King, Jr., Raphaela Warnocka. Oba jsou to černoši, ten první v rozhovorech podává podstatně slabší výkony než zdravotně indisponovaný Fetterman — a ten druhý je silným křesťanským kandidátem, kterému tolik nevadí ani interrupce, proti nimž brojí Walker; a to i přesto, že v minulosti svým partnerkám interrupce zaplatil.

Warnock má náskok. Ale mnohem těsnější, než by bylo při zjevných kognitivních potížích a naprosté neznalosti jakékoli důležité problematiky ze strany Walkera zdrávo.

Volí se rovněž guvernéři. Na Floridě obhájí mandát možný budoucí kandidát Republikánské strany na prezidenta Ron DeSantis, v Texasu navzdory střelbě v Uvalde, energetické krizi a krutému protipotratovému zákonu Greg Abbott, a v Arizoně se možná stane hlavou státu bývalá televizní moderátorka a Trumpova favoritka Kari Lakeová.

Ta vsadila na kartu opozice proti covidovým opatřením, křesťanský nacionalismus v podobě tvrdých postojů vůči interrupcím, migrantům a LGBT+ komunitě. A samozřejmě na konspirační teorie týkající se údajných podvodů ve volbách v roce 2020.

To jí silně nahrává v souboji s protivnicí, kterou je Katie Hobbsová, současná státní tajemnice, a tudíž osoba odpovědná — mimo jiné — za stvrzení platnosti volebních výsledků. Hobbsová souboj nejspíše prohraje, protože výsledky minulých voleb v Arizoně byly společně s těmi v Georgii zpochybňovány nejintenzivněji.

Proběhlo zde několik auditů, které sice žádná pochybení, nebo dokonce podvody, neprokázaly, ale to Lakeové a Trumpovi nikterak nevadí v tom, aby poukazováním na „podvody“ podrývali důvěryhodnost Hobbsové coby možné guvernérky. Opět tu je v hlavní roli trumpovský kandidát či kandidátka.

A je to ilustrace trendu, v jehož rámci se do popředí a do významných politických funkcí dostávají bezbřezí populisté s nulovou politickou zkušeností. Ty nahrazují řadou militantních názorů a návrhy nesmyslných řešení pro zcela reálné a komplexní problémy.

Buď vyhraju, anebo jsou volby zmanipulované

Třetím zásadním soubojem je tudíž ten mezi Republikánskou stranou a demokracií jako takovou. Na šedesát procent amerických voličů má na volební listině kandidáty, kteří otevřeně zpochybňují výsledky minulých voleb a hodlají případně zpochybnit výsledky i těch současných, pakliže nedopadnou v jejich prospěch. Přitom zhruba stovka takových se jich nejspíše dostane do Sněmovny reprezentantů — dolní komory federálního amerického Kongresu.

Zvýší se tím počet trumpovských, nezodpovědných populistů, kteří budou podrývat samu podstatu demokratického procesu a nebudou váhat zvrátit výsledek prezidentských voleb za dva roky, pakliže k tomu budou mít moc. Navíc další takoví kandidáti se ucházejí i o posty státních tajemníků — a při případném úspěchu by to byli právě oni, kdo by měl na starost certifikaci volebních výsledků v prezidentském klání v roce 2024.

Před dvěma lety státní tajemníci tlak na přepsání volebních výsledků ze strany Trumpa ustáli. Ale pokud se vícero konspirátorů dostane na zmiňované posty, má se americká demokracie za dva roky na co těšit.