Jedním z hlavních problémů evropské politiky je vyrovnávání, respektive nezvětšování regionálních rozdílů. Stejný cíl by měla mít i česká vláda, protože během více než dvaceti let se regionální rozdíly zvětšují a kraje, které jsou dlouhodobě chudší, na Prahu ztrácejí stále více. Jedním z těchto regionů je i Olomoucký kraj. V dokumentu nazvaném Regionální inovační strategie Olomouckého kraje (dále jen „RIS“) autoři uvádějí: „Jednou z hlavních příčin nižšího HDP ve srovnání s ostatními kraji je nižší úroveň a tempo růstu produktivity místní ekonomiky.“ Název materiálu za sebou skrývá poslání — propojováním činností akademické, podnikatelské a veřejné sféry zvýšit konkurenceschopnost Olomouckého kraje a z výše citované věty udělat již jen historický mýtus.

Základní otázkou zůstává, proč by měl mít Olomoucký (popřípadě jakýkoli jiný) kraj vůbec svůj RIS? Může to být i z toho důvodu, že se několik politiků konečně rozhodlo, že již nebudou jen prostými správci „jim voliči svěřeného území“, ale pokusí se aktivně někam „svůj“ region posunout. Bezesporu i tato bohulibá pohnutka — která by měla být každému politikovi vlastní — má na této snaze svůj nemalý podíl. Nejdůležitější však je, aby se veškerá činnost a příprava takového konceptu propojila s těmi, kteří se nejvíce podílejí na tvorbě HDP regionu — podnikateli. Ostražitost je na místě, aby se tak významný krok, kterým je snaha vytvořit pro (Olomoucký) kraj RIS, nesmrskl na pouhou účast několika jedinců na schůzi jeho řídicího výboru a dalších orgánů. Je nezbytné co nejvýznamnější zapojení osobností, které jsou tzv. hybateli tohoto regionu, aby jej vymanili ze spodních pater hodnocení jeho ekonomické situace.