Státní zástupce navrhl potrestat peněžitým trestem prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Františka Dohnala za to, že podle něj od nástupu do funkce využíval nepřiměřeně luxusní byty. Dohnal obvinění z porušení povinnosti při správě cizího majetku odmítá, kauzu považuje za politickou. Jeho právní zástupci dnes Obvodnímu soudu pro Prahu 7 navrhli, aby jejich klienta osvobodil.

Soudkyně Iva Fialová v pondělí po vyslechnutí závěrečných návrhů hlavní jednání v případu odročila. Rozsudek chce vynést v pátek odpoledne. Protože podle žalobce způsobil Dohnal státu škodu ve výši minimálně 1,1 milionu korun, hrozí mu v případě odsouzení až pětileté vězení.

Prezident úřadu má ze zákona od státu nárok na přiměřené bydlení. Dohnal si podle státního zástupce Pavla Poláka vybral po svém jmenování v roce 2005 pětipokojový byt v Americké ulici v Praze 2, v roce 2007 ho pak vyměnil za dva byty v Chrudimské ulici v Praze 3. NKÚ za tyto nemovitosti platil skoro 76 000 korun měsíčně. Podle státního zástupce nájemné převyšovalo přiměřenou částku, a prezident NKÚ tak nehospodárně využíval státní peníze.

„Je jisté, že si obžalovaný nakonec sám určil, v jakém bytě bude nakonec bydlet," prohlásil v pondělí u soudu Polák. Podle něj mohl šéf úřadu využít jedno ze dvou obydlí, které patřilo NKÚ.

Dohnal již dříve uvedl, že nerozhodoval, kolik finančních prostředků se na jeho bydlení vynaloží. Částku prý projednalo a schválilo kolegium NKÚ ještě před jeho příchodem do funkce. Rozpočet následně schvalovala Poslanecká sněmovna. Samotný výběr bytů pak podle něj měla na starosti hospodářská správa úřadu. Dohnalovým kritériem prý bylo pouze to, aby se do něj vešla pětičlenná rodina. Podle Dohnalova advokáta Václava Vlka pak bylo bydlení šéfa NKÚ přiměřené jeho funkci a jeho rodinným poměrům. Od srpna 2009 již Dohnal státní byty nevyužívá, nájemné si platí sám.

„Postupoval jsem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí," uvedl Dohnal. Podle něj stojí za jeho obviněním snaha vytvořit na něj psychický nátlak, aby odstoupil z funkce. Trestní oznámení podle něj následovala poté, co odmítl do kolegia NKÚ členy KSČM a sociální demokracie. Některým politickým představitelům se prý také nelíbily jím navržené kontroly vynakládání prostředků při mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci či na české předsednictví Evropské unii.

Policie podezírala šéfa NKÚ také ze zneužití pravomoci veřejného činitele kvůli tomu, že podle ní odmítl vydat podklady pro audit hospodaření úřadu. Případ však následně odložila. Dohnal čelí i trestnímu oznámení kvůli zpronevěře.

Kdyby soud Dohnala pravomocně odsoudil, pak by jeho působení v čele úřadu skončilo. Zákon o NKÚ totiž uvádí, že výkon funkce prezidenta úřadu končí mimo jiné právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro trestný čin. Odvolat ho může i prezident republiky, a to na návrh Sněmovny. Sněmovna může jeho odvolání prezidentovi navrhnout, pokud ke stejnému rozhodnutí dospěje i kárná komora úřadu.