V živé přírodě se vyskytuje jeden zajímavý jev, říká se mu — mimikry. Někteří druhoví jedinci umí svým vzhledem i chováním napodobit skoro k nerozeznání jiné příslušníky jiného druhu. Většinou tím získávají ochranné zabarvení, vlastní prospěch nebo se snaží alespoň oklamat své okolí.

V populaci lidí jsou známé obdobné vlastnosti a zvláště někteří politici tuto schopnost dokonale ovládají. Svými sliby a předstíranou přívětivostí umí získat přízeň důvěřivých občanů. Teprve až obvykle o něco později dochází k tomu, že, — jak říká klasik — “...a podle skutků jejich poznáte je“.

Vždy, když vidím zakulacenou tvář hejtmana Jihomoravského kraje, jeho úsměv s bezelstným výrazem v očích, vybaví se mi obrázek hrdiny z knihy Jaroslava Haška. V tu chvíli mám před sebou Ladova slavného dobrého vojáka Josefa Švejka z doby c.k. Rakouska. Je Michal Hašek taky tak upřímným, čistým a bezelstným? Nebo je jeho vzhled jen mimikrou pro klamání okolí? Podívejme se spolu na jeho některá prohlášení z poslední doby.

V těchto dnech vrcholí předsjezdové období ČSSD a v průběhu jednání ve dnech 18. a 19. března bude v Brně zvolen nový předseda. V sázce je další kariérní postup některého z uchazečů. Jeden z nich je po předpokládaném vítězství v příštích parlamentních volbách adeptem na premiéra vlády České republiky.

Michal Hašek tvrdí, že už dnes jasně vidí, jak bude reformovat sociálnědemokratickou politiku, jak zajistí záchranu státem garantovaného zdravotnictví nebo třeba jak zlepší vzdělávací systém. K tomu doplňuje: „Pokud by záchrana výše zmíněných oblastí měla být definována jako ,reforma sociálně demokratické politiky'', pak se o její naplnění vynasnažím ze všech sil.“ Tak tento slib je velice aktuální, i když několik roků stále dokola omílaný.

Další současné Haškovy sliby a prohlášení mohou také zalahodit sluchu široké veřejnosti. Po všech předchozích dosavadních etapách zdražování a utahování opasků (a kolik jich už bylo?) lidé už mají plné zuby všech pokusů, kterým se říká „vládní reformy“. Proč by tedy adept na předsedu nevyužil možnost, aby slíbil, že pod jeho vedením se ČSSD postaví nejen na stranu sociálně slabých, ale také na stranu středních vrstev včetně malých a středních podnikatelů.

Pozorný čtenář nebo posluchač by se jistě zeptal, s kým chce Hašek všechny ty plány uskutečnit, a uslyší pohotovou odpověď: „Moje osobní preference v hledání spojenců bude směřovat mezi levostředové demokratické strany a ke středovým subjektům typu KDU-ČSL. Velmi bych si přál, kdyby se do Sněmovny vrátili například zelení.“

Je opravdu velice zajímavé, jak politici často spoléhají na krátkou lidskou paměť. Není tomu tak dávno, bylo to v roce 2008, kdy výrazná podpora lidovců i zelených pomohla občanským demokratům v Poslanecké sněmovně proti vůli ČSSD a KSČM prosadit Julínkovu reformu se zavedením poplatků ve zdravotnictví spolu s dalšími asociálními úpravami nespravedlivé daňové reformy. Na lidoveckých a zelených hlasech tehdy záleželo, jak věc dopadne. Výsledky známe všichni a do současné doby s tím nikdo nehnul.

O něco dříve, v únoru 2008, v souvislosti se zajištěním hlasů v prezidentských volbách pro opětovné zvolení Václava Klause zazněla kauza o nabídce a prodeji lidoveckých hlasů. Jejich poslanci měli podpořit ODS a na oplátku měl být přijat návrh Zákona o restitucích s navrácením majetků církvím.

To všechno je jen malá, velice stručná ukázka „pestré aktivity“ politiků, se kterými by byl Hašek ochoten spolupracovat. Prý by si velmi přál, aby se do Sněmovny vrátili. Je dost možné, že se mu jeho přání splní, ale až příznivci a voliči sociální demokracie opět zjistí, že dnešní sliby byly chyby, a v příštích volbách dají své hlasy úplně jiné politické straně.

Hašek odmítá obvinění svých vnitrostranických odpůrců, že míří doprava, a neskromně prohlašuje: „Jasně jsem vyvrátil pomluvy o údajném posunu ČSSD doprava či rozpliznutí ČSSD vůči voličům. Naopak jsem zdůraznil kontinuitu dlouhodobého programu i principu politiky ČSSD - levá noha zůstává pevně stát na svém místě, pravá noha se rozkračuje do středu k oslovení nových voličských skupin," a v jiném prohlášení by se rád ještě víc zalíbil jisté skupině svých potenciálních voličů — delegátům sjezdu, když konstatuje, že: „Nepředstavuji si sociální demokracii jako stranu vysloveně radikální, jako stranu, která by se posunula ještě více doleva a stala se druhou KSČM. Tudy podle mého názoru cesta pro ČSSD dlouhodobě nevede.“

Takže — ani ryba, ani rak. Bude zajímavé sledovat, kolik delegátů mu „skočí na tento špek“. Kolik z těch, kteří budou na sjezdu příští sobotu rozhodovat o dalším směřování cesty ČSSD, pozná, že Hašek zřejmě nevidí nebo nechce vidět žádná nebezpečí po opuštění radikální levicové politiky.

Z jeho slov vyplývá, že je ochoten přehlédnout možné negativní důsledky po zamýšleném zavedení privatizace soukromých penzijních fondů, když, jak říká — neumím si představit, že moderní demokratická levicová strana by na začátku 21. století používala pojem znárodňování.

Občané, příznivci, voliči a delegáti příštího sjezdu už také možná pozapomněli na nechutnou a trapnou scénu přenášenou v médiích. Na oslavu zvolení Nečase se dostavil také gratulant Michal Hašek, aby svého „politického rivala“ s náležitým lokajským předklonem osobně obdaroval dárkovým košem. Bylo to nutné? Kdo ví, třeba se podobný způsob servility někdy bude hodit. Vše pro budoucí spolupráci a  „S ODS na věčné časy a nikdy jinak!“ Třeba mu někdo z delegátů sjezdu těsně před volbou odpustí jeho tehdejší náhlé pohnutí mysli a dá mu svůj hlas. Přesto se stále nutně vrací otázka — čím a jak asi příznivce a voliče v následujícím období opět překvapí natolik, že způsobí nežádoucí pokles stavu preferencí pro ČSSD?

Úplně na závěr něco opravdu, ale opravdu závažného. Michal Hašek, který chce být zvolen předsedou jedné ze dvou největších politických stran, se přiznal, že když poslouchá výroky některých představitelů KSČM, tak přivře oči a připadá si hluboko před rokem 1989. Prý jenom velmi obtížně si potom umí představit nějakou spolupráci ČSSD s KSČM na vládní úrovni.

Pane hejtmane Hašku, pokud se ve svých schizofrenických představách, po přivření očí, dostáváte hluboko v čase do dětských let, nemusí to být nijak ke škodě. Odpovídá tomu datum vašeho narození a děti do předpubertálního věku mají obvykle jiné představy, než je spolupráce na politické úrovni. Pokud ovšem dochází k ještě hlubšímu časovému posunu před rok 1976, dostáváte se do fáze života před životem a pak by bylo velmi vhodné, abyste se poradil s psychiatrem.