Medek se narodil v roce 1925, absolvoval obecnou školu v Karlíně, studoval na Akademickém gymnáziu v Praze a na pražské konzervatoři, kterou ale po roce 1948 nemohl dokončit. Po válce také působil jako hudební publicista, teoretik a kritik. Spolupracoval také s digentem Václavem Talichem a Českou filharmonií, v šedesátých letech byl jejím jednatelem a dramaturgem. Po roce 1969 měl ale zakázanou veřejnou činnost.

V sedmdesátých letech působil v hudebním nakladatelství Supraphon. Poté, co podepsal Chartu 77, vystřídal různé dělnické profese. V srpnu 1978 emigroval do Rakouska po útoku Státní bezpečnosti. Ve Vídni se angažoval ve prospěch uprchlíků a pracoval pro Hlasu Ameriky a Svobodnou Evropu.

Do Československa se vrátil v roce 1990 a do zániku federace vedl Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Po rozpadu Československa začal v roce 1993 pracovat jako ředitel odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta pro tehdejšího prezidenta Václava Havla, v letech 1996 až 1998 pak vedl celou kancelář. Byl nositelem řádu T. G. Masaryka (1991), medaile Za zásluhy (1999) a v roce 2008 získal novinářskou Cena Ferdinanda Peroutky.

V roce 1999 také kandidoval za Čtyřkoalici (KDU-ČSL, Unie svobody, ODA a DEU) v Praze 1 v doplňovacích volbách do Senátu, skončil ale až na třetím místě za podnikatelem Václavem Fischerem (nez.) a herečkou Jiřinou Jiráskovou (za ODS).