Bylo to v r. 1941. Tehdy jsem byl ještě spíš sociální demokrat než komunista. To až později za války vlivem války a přátel. Měl jsem jiný slovník. Kosmopolitismus pro mne nebyla nadávka, ale vlastnost nejvyšších duchů lidstva. Internacionalismus a vlastenectví byly v tom už jaksi započítány, jak jinak? Revizionismus byl pro mne nedílnou součástí jakýchkoliv a tím spíše společenských věd. Věda se přece musí neustále rozvíjet, jinak ztvrdne jako juchtové boty. Překonáváním dneška pouze může vznikat lepší zítřek, nic nelze petrifikovat a dogmatizovat. Mnoho pojmů podobně dostalo jiný význam, smysl a poslání. Včetně toho mého zapálení, zejména pak pro komunismus. Věděl jsem víc o Romainu Rollandovi, který tam taky vstoupil, než o pravé podstatě stalinismu. To jsem začal tušit až 1953 a pak o pět let později, kdy jsem poprvé mohl vstoupit do země sovětů.

Postupně se snad omladí představenstvo, ale kdy se obnoví učení, toho se, obávám, už ani nedožijeme. Tak je to, když mám mluvit o tom, co si myslím dnes, v 64. roce života svého.

Jako malé štěně či kotě jsem si to ve svých dvaceti letech představoval všechno velmi snadně. Za prvé republiky jsme měli jednu z nejdokonalejších „demokracií". Chyběl „jen" ten socialismus (protože jedno bez druhého je nonsens). Teď budeme mít obojí a bude dobře..., věřil jsem. S rodinou jsem se málem rozešel, všechno mi už bylo jasné a věřil jsem tomu..., až do roku 1953. Teprve potom se mne začínala zachycovat doba otevírání očí.

Neemigroval jsem a dodnes věřím skálopevně, že jsme udělali se znárodněním a kolektivizací správně, že máme dokonce v tomhle náskok před ostatními na Západě. Že nebylo nutno nacionalizovat řemeslníky, jak to taky neudělali Maďaři...,a že jsme se dopustili mnoha dalších, závažnějších chyb, je mi dnes jasné. Občas si říkám s Dykovým Donem Quijotem: „Představoval jsem si všechno jinak," ...ale ono to asi jiné tak hned a tak snadno nebude. A tak se těším z každého pozitivního pohybu, byť jen náznaku. Ten náš zápal a nadšení z poválečných let byly čisté, nemáme si co vyčítat. Už mnoho neuzpůsobíme, ale marné to rozhodně nebylo

D. Z., Olomouc