Záře hvězdy Avataru neustále sílí, podobně jako u přibývající hromady dukátů v animovaném seriálu o strýčku Skrblíkovi. Tržby nejdražšího filmu na světě, jenž stál 500 milionů dolarů místo plánovaných 300 milionů, ještě před koncem třetího týdne od premiéry přesáhly hranici jedné miliardy dolarů. Největší producentský debakl všech dob, jak bylo filmu z mnoha stran prorokováno, se nekoná. Avatar je nyní čtvrtým finančně nejúspěšnějším filmem v historii. Film má úspěch jak u diváků, tak u kritiky. I přísné platformy hodnocení v případě Avataru udělují vysoká procenta hodnocení. Server Rotten Tomatoes v sekci top kritiků přidělil závratných 94%, nebývale kladné je i hodnocení tuzemského serveru ČSFD, jenž zatím udělil Avataru 92%.Nyní se však zejména v severoamerickém prostředí objevila silná vlna kritiky, podle níž není Avatar nic jiného než levicová propaganda v dokonalém 3D obalu. Hlavní výtky směřují k explicitnímu environmentalismu, negativnímu zobrazování americké armády a vzbuzování ducha kontrakultury šedesátých let. Tento kritický směr, který identifikoval deník Los Angeles Times, nešetří se silnými výrazy a Cameronovo sci-fi/fantasy vnímá jako výpad proti současné Americe.Kritik Weekly Standard John Podhoretz označil Avatar za „vysloveně stupidní“ a má ho „za jeden z nejpitomějších filmů, který kdy viděl.“ Avatar považuje za hluboké vyjádření antiamerikanismu. Namísto zabývání se tímto filmem coby politickým dokumentem, jak Podhoretz interpretuje tendence vnímat film coby kritiku války v Iráku a propagaci trvale udržitelného života, navrhuje kritik Weekly Standardu sledovat, „jak hluboce se standardní klišé kontrakultury zakořenila v Hollywoodu.“Možný antiamerikanismus jako hlavní sdělení Avataru špatně nese i kritik John Nolte z Big Hollywood, který film vystihuje takto: „Pokrytecký náznak filmu, který je nacpaný jednorozměrnými postavami... Avatar je zbožné přání levičáků, zjednodušená a revizionistická fantazie, jíž budete schopni prominout naprostou předvídatelnost všeho, pokud nenávidíte ty parchanty (Ameriku).“V New York Press označil Armond White Avatar jako „zkreslení faktů o militarismu, kapitalismu a imperialismu..., které je zbožným přáním motivovaným pocitem viny za Dvojčata.“ Objevuje se i výsostně konzervativní kritika. Ross Douthat v článku pro New York Times režiséru Cameronovi vyčítá, že vyzdvihuje sílu náboženství, nikoli ale křesťanského. Místo toho je film „obranou panteismu, víry kladoucí na roveň Boha a přírodu.“ Podle Douthata nejsou společnosti podobné kmeni Na´vi z Avataru „zářícími Edeny — jsou to místa, kde je existence odporná, brutální a krátká.“Česká kritika zatím takto silnými výrazy šetří a spíše je filmu nakloněna. Jednou z mála výjimek je Tereza Spáčilová, recenzentka MF Dnes , která to považuje za „protivnou zelenou rétoriku“ a film nakonec se značnou fantazií vystihuje takto: „Podivná směs moorovského envinromentalismu, zemanovské poetiky a vinnetouovské naivity „říznutá" estetikou Pána prstenů zůstává na půl cesty mezi proklamovanou revolucí a zcela průměrným velkofilmem.“Další informace:Los Angeles Times: 'Avatar': Why do conservatives hate the most popular movie in years?The Guardian: Avatar not right with ringwingers