Na vůbec prvním oficiálním jednání o řešení situace, kdy téměř 3800 lékařů v nemocnicích podalo kvůli nespokojenosti s výší platů výpověď, se ve čtvrtek sejdou ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09, prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek a předseda Lékařského odborového klubu — Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.

Heger doufá, že se podaří s odboráři i komorou najít dohodu. Chce usilovat o to, aby alespoň část doktorů rozhodnutí změnila a zůstala. Nehodlá ale žádat o další peníze ze státního rozpočtu. Peníze na vyšší platy chce získat omezením korupce a dalšími změnami.

Ministr zdravotnictví současně odborářům nabízí, že vyjedná s premiérem Petrem Nečasem nějaké vládní záruky pro lékaře. Pokud by odboráři usoudili, že jeho odchod situaci vyřeší, je údajně připraven rezignovat.

Hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek pak v rozhovoru pro iHned.cz uvedl, že čas běží a problémy se blíží. „Poslední datum k vyjednávání je 31. leden. Pak musíme začít jednat. Výpovědi totiž nejsou jen o tom, že ti lidé jednoho dne nepřijdou do práce," varuje Běhounek v rozhovoru.

Podle hejtmana se totiž v nemocnicích se ještě před odchody lékařů musí udělat celá řada kroků, které trvají. „Lékaři musí začít vracet služební věci jako jsou klíče nebo oblečení, pak se jim budou rušit přístupy do počítačové sítě a vydávat dokumentace. Nakonec pak půjdou nahlásit pojišťovně, že jsou bez práce,“ vysvětluje Jiří Běhounek v rozhovoru.

Podle něj už v únoru pocítí pacienti reálné omezení péče. „Lékaři si musí vybrat dovolenou, nemocnice nemají peníze na to, aby jim ji proplatily. Zatím jsou ale stále ochotni jednat. Jen nechtějí, aby to připomínalo diskuze němých s hluchými,“ připomněl hejtman Běhounek.

Taktéž výbory České chirurgické společnosti a České traumatologické společnosti pro úrazovou chirurgii zveřejnily společné stanovisko k aktuálnímu vývoje kolem akce „Děkujeme, odcházíme.“

V souvislosti s hromadnými výpověďmi lékařů k 1. 3. 2011 lze podle jejich stanoviska očekávat další výrazné narušení péče na chirurgických pracovištích. „Pracovní týmy vznikající po řadu let se mohou rozpadnout, a to včetně týmů sesterských,“ upozorňují představitelé lékařských společností.

Podle svých slov se také nemohou ztotožnit s některými politickými představiteli, kteří bagatelizují současnou situaci nebo s některými řediteli zdravotnických zařízení, kteří slibují, že zajistí jakousi náhradní chirurgickou a traumatologickou péči. „Řada jimi pronesených výroků působí prostě nevěrohodně," doplňují představitelé lékařských společností.

Oba výbory zároveň navrhují sadu opatření na vyřešení současné situace. Podle jejich názoru je třeba například urychleně změnit výši hodinové mzdy lékařů v závislosti na jejich vzdělání a pracovním zařazení, kontrolovat striktní dodržování zákoníku práce, dopracovat a urychleně zavést do praxe kvalifikační vzdělávání lékařů, které umožňuje zařazení chirurgů do oboru a přípravu k atestaci či změnit systém paušální úhrady chirurgické péče na systém platby za pacienta.

„Čistý hodinový příjem začínajícího lékaře v plném úvazku nepřevyšuje 90 Kč a u kvalifikovaného lékaře po absolvování atestace nepřevyšuje 120 Kč," připomíná se ve stanovisku, které podepsali předsedové obou lékařských společností profesor Miroslav Ryska a docent Leopold Pleva.