V první íránské jaderné elektrárně v Búšehru by mohlo dojít ke stejné katastrofě jako v roce 1986 v Černobylu. Píší to v uniklé zprávě pro Kreml ruští vědci, kteří na projektu spolupracují. Rizikem je podle nich sofistikovaný počítačový virus Stuxnet, který poškodil systémy elektrárny minulý rok.

Ruská atomová agentura Rosatom, která stavbu búšehrské elektrárny zaštiťuje, ale zprávu o bezpečnostních rizicích oficiálně popřela. „Žádné viry v systémech elektrárny nejsou, tím méně v systémech zajišťujících bezpečnost,“ oznámil Rosatom pro agenturu Interfax. Elektrárna pracuje podle Rosatomu výlučně v lokálním režimu, a není tak ohrožena vnějšími počítačovými sítěmi.

Virus Stuxnet, který minulý rok napadl desetitisíce íránských průmyslových sítí, byl podle nových zjištění deníku New York Times dva roky vyvíjen izraelskými a americkými vědci v izraelském jaderném komplexu v Dimoně. Židovskému státu se údajně povedlo vytvořit přesnou virtuální kopii systémů centrifug na obohacování uranu v íránském Nantanzu, na kterých byly účinky viru testovány.

Ke katastrofě by podle uniklé zprávy mohlo dojít kvůli tlaku íránské vlády na vedení projektu, aby byla elektrárna spuštěna již letos v létě. Ruští vědci v ní varují, že pokud nedostanou více času, tak nemohou zaručit bezpečné spuštění elektrárny, a žádají jeho odložení o půl roku.

Íránské vedení projektu podle zprávy nemá dostatečnou profesionální a morální zodpovědnost a chybí mu úcta k lidskému životu. Íránci spuštění elektrárny minulý rok odložili kvůli technickým potížím o více než dva měsíce. Spojitost s virem ale odmítli.

Útok teď může počkat

Úspěch americko-izraelského kyberútoku na íránské sítě měl také snížit pravděpodobnost vojenského zásahu Spojených států proti Íránu. Podle některých analytiků a zástupců Washingtonu, které cituje deník Guardian, se mělo o možném útoku rozhodnout letos, ale celkový pohled na situaci se změnil.

Jeden z nejmenovaných zástupců Washingtonu listu potvrdil, že armádní intervence je méně pravděpodobná, a to nejen kvůli počítačovému viru, ale také vraždám dvou íránských jaderných fyziků, které se připisují Mossadu, izraelské tajné službě.

Analytik a autor několika knih o izraelské politice Avbera Cohena přímo uvedl: „V krátkém horizontu to zajisté činí vojenský útok méně pravděpodobným. Popravdě si nemyslím, že by k vojenskému zásahu mělo dojít v dohledné době. Snížilo to pnutí. Neznamená to, že armádní intervence je vyloučena, ale že k ní v nejbližší době nedojde.“

Podle Cohena jsou nejspíše pravdivé i zprávy o vývoji počítačového viru v Dimoně a asistenci amerických tajných služeb. „Podle mě to dává smysl. Zapadá to do toho, co je mi známo z minula,“ řekl Cohen.

Podle ředitele Mossadu Meira Dagana byl íránský jaderný program zpožděn o téměř rok. Odhad americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové byl podobný, i když zpoždění připisovala ekonomickým sankcím.

Funkce viru

Jednou z funkcí Stuxnetu byla dle newyorských Timesů schopnost zaznamenat průběh obohacování uranu v íránských zařízeních a poté jej znovu přehrát, aby bezpečnostní systémy nabyly dojmu, že je vše v pořádku. Virus však současně roztočil odstředivky na nejvyšší rychlost, dokud nedošlo k jejich roztržení nebo jiné poruše.

Pokud jsou informace pravdivé, jednalo se pravděpodobně o největší a nejsofistikovanější ze známých útoků podobného typu.

Elektrárnu v Búšehru začaly v roce 1975 stavět německé společnosti, které se ale po islámské revoluci z projektu stáhly. Rusko je do výstavby a provozu jaderné elektrárny zapojeno od roku 1995. Elektrárna má zatím jeden jaderný reaktor o instalovaném výkonu jednoho tisíce megawattů. Pracuje se na výstavbě dalších dvou.

Další informace:

The Guardian Stuxnet cyberworm heads off US strike on Iran

AFP Top Iran nuke envoy blames US for cyberattack

The Daily Telegraph Stuxnet Virus Attack: Russia Warns of ‘Iranian Chernobyl'