Odbory v pondělí představí podrobnosti svého návrhu na reformu penzijního systému. Ten počítá s reformou současného penzijního připojištění, zavedením zaměstnaneckých fondů, které by vyplácely doplňkové důchody lidem pracujícím dlouho v rizikovém prostředí a těžce fyzicky pracujícím, a dobrovolným spořením ve výši tří až devíti procent hrubé mzdy.

Podle experta Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka by ze současného penzijního připojištění měl vzniknout skutečný druhý pilíř důchodového systému. Musel by ovšem projít reformou. „I přes příspěvky státu neprodukuje vůbec žádné důchodové příjmy," řekl ČTK před časem Samek. Pro reformu připojištění by se podle něj mohl vzít za základ návrh zákona předložený Poslanecké sněmovně k projednání v minulém funkčním období. Vznikly by tak penzijní správcovské společnosti, které by spravovaly peníze střadatelů. Muselo by také dojít k oddělení majetku spořících lidí a majetku akcionářů penzijních společností.

Lidé mladší 40 let by si v nich mohli na individuálních účtech spořit tři až devět procent své mzdy. Stát by jim odstupňovaně přispíval jedním až třemi procenty. Současně by penzijní společnosti zavedly penzijní plány pro zaměstnance, kteří vykonávali po dlouhou dobu těžké fyzické práce a rizikové profese. Těm by přispívali jejich zaměstnavatelé.

Současný státní průběžný systém by zůstal zachován včetně odvodů na sociální pojištění ve výši 28 procent superhrubé mzdy. Tento pilíř podle Samka totiž i přes výkyvy způsobené krizí funguje dobře.

Svůj návrh zatím odbory představily vládě a zástupcům zaměstnavatelů na čtvrtečním zasedání tripartity. Zde se shodly se zaměstnavateli, že by se měl strop pro odvody na sociální pojištění snížit ze šestinásobku na čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy. Liší se tím od vlády, která navrhuje snížení na trojnásobek. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) návrh odborů zatím odmítl komentovat s tím, že je nutné projednat výhody a rizika jednotlivých variant.