Slovenský rozhlas (SRo) a Slovenská televize (STV) se mají od příštího roku spojit. Vláda ve středu návrh na vznik nové instituce s názvem Rozhlas a televize Slovenska schválila, definitivně o něm ale rozhodne parlament. Obě veřejnoprávní média prozatím zůstanou ve svých budovách, v budoucnu je ale čeká stěhování. Současné ředitele televize a rozhlasu nahradí jeden nový.

Generálního ředitele už nebude volit kontrolní rada televize a rozhlasu, ale parlament. Šéf spojených médií bude mít samostatné zástupce pro televizi i rozhlas. Způsob volby se tak vrátí ke stavu před sedmi lety, kdy vláda Mikuláše Dzurindy s cílem odpolitizovat STV a SRo prosadila, aby ředitele obou veřejnoprávních médií vybíraly jejich kontrolní rady.

Spojení obou institucí by podle ministra kultury Daniela Krajcera mělo zastavit „katastrofální zadlužování především STV“. Očekává se, že změna v příštím roce přinese úsporu nejméně 1,65 milionů eur (asi 40,4 miliony korun). Neuhrazené závazky veřejnoprávní televize z minulých let včetně soudních sporů k prvnímu lednu 2011 překročí hranici 27 milionů eur (téměř 662 milionů korun).

Několik institucí kritizovalo ministerstvo kultury, že se unáhluje se schvalováním změn. Poslanci by měli o normě rozhodnout ve zkráceném legislativním řízení, ministerstvo argumentuje špatnou finanční situací STV. „V případě STV reálně hrozí vážné hospodářské škody, pokud bychom nejednali,“ prohlásil Krajcer.

Vznikem Rozhlasu a televize Slovenska podle Krajcera reforma veřejnoprávních médií nekončí, trvat by měla asi tři roky. Ministr do budoucna počítá také se změnou fungování veřejnoprávní Tiskové agentury Slovenské republiky (TASR), podrobnosti ale nezmínil. „Myslím si, že bude možné najít efektivnější model fungování,“ poznamenal. Zároveň upozornil, že není zastáncem zrušení agentury.

Televize a rozhlas ve společné veřejnoprávní instituci fungují v několika evropských zemích. Nejznámější veřejnoprávní televizní a rozhlasovou společností ve světě je patrně britská BBC (British Broadcasting Corporation), která funguje téměř od počátku dvacátého století. V Německu je ARD federálním společenstvím deseti veřejnoprávních televizních a zároveň rozhlasových společností německých regionů. V Rakousku dominuje národní veřejnoprávní televizní a rozhlasová organizace ORF (Österreichischer Rundfunk).

V Belgii mají veřejnoprávní rozhlas s televizí rovnou třikrát podle jazykových regionů — RTBF pro francouzské vysílání, BRTN pro vlámské a BRF pro německé. Veřejnoprávní rozhlas a televizi v jednom mají například i ve Slovinsku — RTV (Radiotelevizija Slovenija), na Islandu — RÚV (Ríkisútvarpid) či ve Švýcarsku — SSR (Société Suisse de Radiodiffusion et Télévision).