Návrh vládní koalice na omezení imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců by mohl být bez problémů schválen. Na jednání ústavně-právního výboru získal podporu i opoziční ČSSD a KSČM.

Výbor Sněmovně doporučil novelu schválit bez pozměňovacích návrhů. Jejím cílem je zrušení přestupkové imunity a omezení imunity u trestní odpovědnosti zákonodárců a ústavních soudců. Ti by nově mohli být stíháni po vypršení svého mandátu.

„Nadále bude třeba souhlasu Sněmovny se zahájením trestního stíhání. Pokud nebude zákonodárce vydán, bude možné v tomto trestním stíhání pokračovat po skončení mandátu. To znamená, nebude to odklad navždy, ale jen po dobu trvání mandátu," řekl po jednání výboru poslanec Marek Benda z občanských demokratů. Doplnil, že promlčecí lhůta začne ubíhat až po skončení mandátu poslance, senátora či ústavního soudce.

Novela současně úplně ruší přestupkovou imunitu. Doposud si mohl zákonodárce vybrat, zda bude přestupek projednán běžným způsobem, či před mandátovým a imunitním výborem. Sociálnědemokratický poslanec Stanislav Křeček to nicméně považuje za problematické, neboť projednávání přestupku by se mohlo krýt se zasedáním Sněmovny, kterého by se tak poslanec nemohl účastnit.

„Musí se řešit úpravou zákona, že přestupek nesmí být projednán během jednání či během doby, kdy poslanec jede na jednání Sněmovny," uvedl Křeček. Zdůraznil, že to ale není důvod, proč návrh na omezení imunity nepřijmout.

Pro přijetí návrhu zvedli ruku všichni přítomní poslanci, tedy i členové opozičních sociálních demokratů a komunistů. Návrh má tak velkou šanci, že bude na jednání Sněmovny schválen. Na to je potřeba nejméně 120 hlasů poslanců, koalice disponuje 118 hlasy.

Politolog Lukáš Jelínek nicméně středeční hlasování nepřeceňuje. Podle jeho názoru by totiž bylo politickou sebevraždou, pokud by tři dny před volbami kdokoli z poslanců hlasoval proti omezení imunity. „O omezení imunity poslanců a senátorů se hovoří už roky, a je skutečně nejvyšší čas to změnit. Na druhou stranu si počkám, zda poslanci z ústavně-právního výboru přesvědčí o omezení imunity i ostatní kolegy,“ uvedl pro Deník Referendum politolog.

„Při hlasování o všech dosavadních návrzích na omezení poslanecké imunity se totiž vždy našlo napříč stranickým spektrem dostatek poslanců, kteří návrh zablokovali. Tedy uvidíme, zda tomu i v tomto případě nebude podobně. Poslanecká sněmovna o tom ostatně bude hlasovat až po volbách,“ uvažuje Lukáš Jelínek.

Podle Jelínka by nicméně změna byla potřebná, neboť současný stav dělá z politiků vrstvu občanů, kteří si jsou v mnoha ohledech před zákony rovnější než zbytek populace. „To, jak je doposud nastavená poslanecká imunita, je třeba změnit. Shoda o omezení imunity ostatně panuje mezi politology, ústavními právníky a dalšími experty,“ uzavřel pro Deník Referendum Lukáš Jelínek.

Do Sněmovny doputovalo za posledních sedmnáct let třináct návrhů na omezení poslanecké imunity. Úspěšný byl pouze jeden. Šlo o senátní novelu zákona o přestupcích. Podle ní si od roku 2002 mohou poslanci a senátoři zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory.

Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 19 poslanců či senátorů, přičemž poslanec za extremistickou stranu Sdružení pro republiku — Republikánská strana Československa Josef Krejsa byl dokonce vydán trestnímu stíhání ve dvou případech.