K demonstraci policistů a hasičů proti plánovaným vládním úsporám se 21. září připojí také vojáci. ČTK to dnes řekli šéf policejních odborářů Milan Štěpánek a vojákyně, která účast svých kolegů na podzimních protestech v hlavním městě zařizuje.

Proti snížení platů příslušníků armády vznikla na internetu petice. Účast na demonstraci zvažují také civilní zaměstnanci armády, řekla dnes ČTK předsedkyně jejich odborové organizace Jitka Šebková. Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška nemůže vojákům účast na demonstraci v době jejich osobního volna nikdo zakázat.

Obrana musí v příštím roce stejně jako ostatní resorty ušetřit 10 procent na platech, stejnou částku na provozních a pět procent na investičních výdajích. Průměrná mzda vojáka je v letošním roce asi 24 676 korun, průměrná mzda v Česku byla v prvním čtvrtletí letošního roku 22 748 korun.

Vojáci nemají vlastní odborovou organizaci, proto kontaktovali policisty, kteří jim účast na demonstraci sami nabídli. Strážci zákona budou spolu s hasiči protestovat proti plánovaným úsporám na ministerstvu vnitra.

Příslušníci armády se k protestní akci organizují na Facebooku. Skupina „Proti snížení platů v armádě" má v současnosti asi 9500 členů, přičemž vojáků v činné službě je v letošním roce 23 000.

„Nejsme žádný oficiální subjekt a komunikujeme pouze přes Facebook. V armádě žádné oficiální skupinky nebo odbory, které by účast na demonstraci organizovaly, nejsou," řekla dnes ČTK nadrotmistryně, která si nepřála zveřejnit své jméno. Policejní odbory podle ní nabídly svým kolegům z armády nejen účast na jimi organizované protestní akci, ale i odvoz do Prahy nasmlouvanými autobusy.

„Vojáci buď společný odvoz využijí, nebo pojedou na vlastní pěst. V armádě se vše organizuje ze dne na den, proto dopředu nevíme, kolik vojáků se nakonec zúčastní," dodala nadrotmistryně.

Vojáci mají zakázáno stávkovat. „Demonstrovat ve svém osobním volnu a bez uniforem ale můžeme," uvedla vojákyně. Někteří její kolegové se prý bojí plánovanou účast na demonstraci přiznat, i proto se účastníci protestu nikde oficiálně neevidují.

Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška nemůže vojákům účast na demonstraci v jejich osobním volnu nikdo zakázat. „Shromažďovací právo vojáků v jejich osobním volnu není legislativně nijak omezeno. Podle zákona o vojácích z povolání se ale musí chovat i mimo službu tak, aby neohrozili vážnost a důvěryhodnost ozbrojených sil," sdělil ČTK Pejšek.

Proti plánovanému snížení platu a přídavku na bydlení vojáků z povolání vznikla na webu také petice. „Vojáci jsou připravováni a připraveni bránit nás a naší vlast... Nikdo je však nepřipravil, a jejich závazek jim ani neumožňuje, bránit jejich vlastní zájmy," píše se v textu petiční výzvy. Její autoři chtějí dokument s podpisy předat předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové.

Účast vojáků na demonstraci je v historii samostatné České republiky ojedinělá. Někdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý si nepamatuje, že by vojáci po roce 1989 a tím méně za existence profesionální armády k podobnému kroku přistoupili. „Není to dobrá věc," zdůraznil Šedivý, který také připomněl, že vojáci od státu dostávají i po odchodu z činné služby výsluhový příspěvek a jsou tak ve zcela jiné pozici než jiní státní zaměstnanci.

Ministerstvo obrany ještě letos zruší 350 tabulkových míst pro vojáky a dá výpověď sedmi stovkám občanských pracovníků. Účast na zářijové protestní akci proto zvažuje též Českomoravský odborový svaz civilních zaměstnanců armády. „Ještě o tom budeme jednat a brzy rozhodneme," řekla dnes ČTK jeho předsedkyně Šebková.

Armáda se už loni i letos musela smířit s miliardovými úsporami. Nedobrovolně kvůli nim odešlo na 1300 vojáků a 1500 občanských pracovníků, zrušeno bylo 1700 neobsazených tabulkových míst.