Podle návrhu rozpočtu na rok 2011 dostane Akademie věd (AV) o 1,4 miliardy korun méně, než kolik jí rozpočet přiřkl na letošní rok. Více naopak dostanou Grantová a Technologická agentura, které se zaměřují na aplikovaný výzkum. Tyto agentury jsou spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí jediné, které si podle návrhu projednávaného ve středu vládou příští rok polepší. Šetřit musí také ministerstvo školství, pod nějž věda a výzkum spadají. Podporu výzkumu má vláda ve svém programovém prohlášení.

Akademie, která je v České republice hlavní baštou základního výzkumu, hospodařila letos s částkou 5,1 miliarda korun, pro příští rok by ale měla dostat 3,7 miliard. „Doufáme, že se to ještě změní a že se ta čísla ještě přehodnotí," komentoval návrh výdajů rozpočtu na příští rok Ivo Svojkovský z tiskového odboru AV.

Vláda ve středu schválila základní parametry rozpočtu. Při diskusi o nich ale měla na stole i podrobnější přehled výdajů jednotlivých státních úřadů. Do příštího pátku mají jednotlivé úřady předložit MF svou představu, jak se vypořádat se škrty. Návrh rozpočtu by podle MF na konci srpna mohla projednat vláda.

Předseda akademie Jiří Drahoš však již dříve uvedl, že takové škrty by pro ně byly likvidační, už nyní prý akademie šetří, kde se dá. „Pokud máme rozpočet zredukovat o 1,4 miliardy korun, tak budeme muset zavírat ústavy a masivně propouštět lidi," upozornil minulý týden v Hospodářských novinách.

Podle vědkyně Michaely Vojtkové by na toto opatření doplatily zejména humanitní obory, které nevytvářejí žádné inovace uplatnitelné třeba v průmyslu, například filozofické nebo jazykovědné ústavy. V porovnání s loňským rokem už musela akademie své výdaje seškrtat dohromady o 12,5 procent. Tento rok bylo navíc v rozpočtu akademie zmrazeno téměř 129 milionů korun.

Naopak Grantová agentura by měla k letošním dvěma miliardám dostat ještě půl miliardy navíc, rozpočet nově vznikající Technologické agentury poskočí ze současných 52 milionů na téměř 890 milionů. Obě instituce přitom podporují vynálezy, které jsou rychle uplatnitelné v praxi a dají se komerčně využít.

Například v roce 2008 se veřejné zdroje v ČR podle ČSÚ podílely na celkových výdajích na výzkum a vývoj v podnicích 13,2 procenty, což je o šest procent více než je průměr evropské sedmadvacítky. ČR tak patří mezi státy s nejvyšším podílem veřejných zdrojů určených na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. Vyššího podílu dosahuje 54 procenty Rusko a 24 procenty USA, což jsou státy s významným vojenským výzkumem, a 21 procenty Španělsko.

Proti přerozdělování peněz už vědci loni a letos několikrát protestovali. Kritizují hlavně nový systém hodnocení vědeckých výsledků a s ním spjaté rozdělování peněz na vědu, které prý nahrává ekonomickým zájmům firem.

Nová vláda označila za svou prioritu rozpočtovou odpovědnost, po škrtech by měla v příštím roce hospodařit s deficitem 135 miliard. Kdyby vláda limity nestanovila, vyšplhal by se schodek na 210 miliard Kč.