Prostředky na dlouhodobou bitvu proti změnám klimatu by měly pocházet ze zdanění spekulativních finančních transakcí, které bývá označováno jako Tobinova daň. Uvedli to dnes ve společném prohlášení britský premiér Gordon Brown a francouzský prezident Nicolas Sarkozy poté, co se státy Evropské unie zavázaly podpořit rozvojové země v boji se záplavami, suchy a dalšími důsledky klimatických změn 2,4 miliardami eur ročně.

Otázka, kdo by měl financovat snahy zastavit klimatické změny a náklady na zvládání jejich důsledků, patří na kodaňské konferenci k nejožehavějším. Opatření přijatá na dvoudenním bruselském summitu EU jsou pokusem pohnout se z mrtvého bodu, píše pro deník Guardian Ian Traynor.

Podle Browna a Sarkozyho by peníze rozvojovým zemím měly zajistit novátorské finanční mechanismy jako Tobinova daň, snížení zplodin leteckého a námořního průmyslu či obchodování s emisními povolenkami.

Zavedení daně z finančních transakcí získává podporu, protože se státy snaží předejít opakování hospodářské krize. Ve zprávě vydané Evropskou unií se uvádí, že Tobinovu daň by měl prozkoumat Mezinárodní měnový fond jako jednu z možností, jak do budoucna předejít opakování loňské finanční krize.

Velká Británie se zavázala uhradit půl miliardy liber (přes čtrnáct miliard korun) ročně. Ze všech států Evropy tak přispěje nejvíc peněz. Podle Browna podobnou částku uhradí také Francie a Německo. To má ze zemí Unie nejsilnější ekonomiku, ale konkrétní částku zatím neuvedlo. Očekává se ale, že zaplatí okolo dvaceti procent z celkových sedmi miliard eur.

„Věřím, že jsme udělali správnou věc,“ uvedl Brown. Pro dohodu o klimatických změnách podle jeho názoru udělali evropští politikové maximum. Zda to bude stačit, se na kodaňské konferenci ukáže v příštím týdnu.

Podle ředitele oddělení klimatické a energetické politiky Greenpeace EU Jorise den Blankena však Evropská unie v porovnání s kroky ostatních zemí za záchranu klimatu stagnuje. „Unie se chová, jako by kodaňská konference byla obchodním vyjednáváním. Přitom jde o budoucnost planety,“ poznamenal Blanken.

Třebaže se evropští politikové shodli na výrazně vyšší částce, než jakou odhadovali diplomaté, podle poradce pro klimatické změny Tima Gorea z Oxfordského výboru pro pomoc hladovějícím se jedná pouze o malý obnos na krátkou dobu. „Nejhorší je, že tyto peníze ani nejsou nové, ale zrecyklované ze starých slibů a již uskutečněných plateb,“ řekl Gore.

Částka, kterou na pomoc rozvojovým zemím poskytne Česká republika, pochází právě z již vyčleněných prostředků na rozvojovou pomoc. Podle premiéra Jana Fischera to bude dvanáct milionů eur, tedy zhruba tři sta milionů korun.

„Krátkodobé peníze pro země Třetího světa jsou potřeba, evropští politikové se ale vyhýbají opravdu podstatnému dlouhodobému financování a stanovení emisního cíle. Klimatické změny neskončí za tři roky, a tak by neměl ustat ani tok peněz,“ uvedl Blanket.

Evropští představitelé na bruselském summitu také zdůraznili ochotu snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o třicet procent (oproti úrovni v roce 1990), pokud se k podobným závazkům v Kodani odhodlají i další světové velmoci. V současné době je EU zavázána k dvacetiprocentní redukci emisí.

Evropská komise odhaduje, že celkové náklady na boj s klimatickými změnami dosáhnou zhruba sta miliard eur (2,7 bilionu korun) ročně až do roku 2020. Barack Obama však evropským politikům sdělil, že takovou částku nemůže přijmout, protože by neprošla americkým Kongresem.

Další informace:

Guardian Tobin tax could fund climate aid under proposals from UK and France

ČT 24 Na boj proti oteplování dá EU chudým zemím sedm miliard eur

Greenpeace EU summit misses opportunity to boost global climate talks