Snížení sazby sociálního pojištění z 28 na 23 procent, které zároveň otevře soukromým penzijním fondům, má být kompenzováno srovnáním DPH na 19 procent. Další zvyšování věku odchodu do důchodu a snaha zkrátit důchod pracujícím důchodcům. Snížení stropu pojistného z šestinásobku na trojnásobek průměrné mzdy. To jsou některá z navrhovaných opatření takzvané Bezděkovy komise na reformu penzijního systému, která ve středu zveřejnilo ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí.

Pokud by byl návrh v této podobě realizován, následky by tvrdě dopadly především na nižší příjmové skupiny. Logika návrhu je totiž degresivní: čím menší má někdo příjmy, tím větší část z nich zaplatí na nepřímých daních a sociálním pojištění.

Naopak stropy a nepřímé daně jsou výhodné pro lidi s vyššími příjmy, kteří díky stropům ušetří, a nepřímé daně je tolik nepostihnou.

Sjednocení DPH na devatenácti procentech, o kterém Bezděkova komise uvažuje, by mělo přinést rozpočtu padesát miliard navíc. Tyto miliardy by kompenzovaly výdaje důchodové reformy a především ono snížení výběru z osmadvaceti na třiadvacet procent hrubé mzdy, které by podle komise údajně mělo „pozitivní dopad na trh práce a ekonomický růst“.

Ve skutečnosti by ale zejména chudší lidé zaplatili zdražením základních potřeb částečnou privatizaci svých vlastních důchodů. Sice by na sociálním pojištění zaplatili méně, zbytek by ale dorovnal stát právě z oněch padesáti miliard, které by vybral na vyšší DPH.

Podle první varianty, na které se shodla většina Bezděkovy komise, by ze zmíněných třiadvaceti procent šlo dvacet procent do současného penzijního systému, zbylá tři procenta by šla na soukromé penzijní účty. Kromě toho by nadále fungovaly stávající komerční životní pojištění a penzijní fondy se státním příspěvkem.

Podle druhé varianty, kterou podporuje Vít Samek působící rovněž v ČMKOS, by všech třiadvacet procent šlo do současného penzijního systému a další tři procenta by si lidé mohli spořit dobrovolně se státní podporou. Jak řekl Samek Deníku Referendum, smyslem druhé varianty je zachovat kontinuitu se stávajícím systémem a zároveň reagovat na rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého byl současný systém vůči lidem s vyššími příjmy nespravedlivý. Základních třiadvacet procent by bylo v bezpečí u státu, lidé s vyššími příjmy by si ale zároveň mohli dobrovolně spořit nad tuto částku.

Komise chce rovněž zvyšovat věk odchodu do důchodu, zrušit vdovské a vdovecké důchody, které se prý přežily a jsou pro stát neúnosně nákladné, a pravidelně revidovat definici invalidního důchodu, aby o něj lidé, kteří se podle nové definice mohou rehabilitovat a zapojit se do pracovního procesu, mohli zase snadno přijít. Návrh rovněž plánuje došlápnout si na pracující důchodce, kteří vedle důchodu pobírají i plat: důchod by se jim kvůli pobírání platu měl krátit.

Dalším z návrhů je strop pro placení pojistného, který by se snížil z šestinásobku na trojnásobek průměrné měsíční mzdy, což by snížilo odvody lidí s vyššími příjmy. Vládě by se také omezila možnost stanovovat vyšší procento valorizace důchodů, a do roku 2025 by se přešlo na cenovou valorizaci.

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové je hlavní myšlenkou v pozadí návrhu vyvedení veřejných prostředků z rozpočtu. „Je to jedna z posledních věcí, která ještě nebyla zprivatizovaná,“ uvedla Švihlíková pro Deník Referendum s tím, že u soukromých penzijních fondů jsou rizika mnohem větší, než když důchody garantuje stát. Navíc pokud by se penzijní systém diverzifikoval, stoupnou podle Švihlíkové režijní náklady.

„Často se mluví o britském systému, ale pokud se podíváme například na penzijní fond zaměstnanců firmy British Petroleum, které se stále nedaří zastavit ekologickou katastrofu v Mexickém zálivu, dalo by se říct, že Spojeným státům zřejmě uhradí škody britští důchodci,“ upozornila Švihlíková. British Petroleum totiž může prostředky z fondu použít na zaplacení ekologických škod, které havárie její ropné plošiny napáchala.

Švihlíková kritizovala i nápad zvýšit kvůli reformě DPH. „Zvýšit během krize, kdy nezaměstnanost jde nahoru, ceny potravin, léků nebo nájmů o téměř deset procent hraničí s asociálností,“ řekla Švihlíková, podle které jde o další krok od progresivního k degresivnímu zdanění. „Trend je jasný: čím víc kdo vydělá, tím platí méně. Čím méně vydělá, tím více ho to relativně postihne. Spotřební daně a DPH mají přitom z definice degresivní dopad, pokračování tohoto trendu může přinést pouze polarizaci společnosti na bohaté a chudé,“ dodala Švihlíková.

Švihlíková také poukazuje na vnitřní rozpory návrhu. „Nelze chtít na jednu stranu dále zvyšovat věk odchodu do důchodu a na druhou trestat pracující důchodce za to, že pracují. Jako celek to ovšem nejvíce připomíná návrh na konečné řešení demografické křivky,“ řekla Švihlíková.

Další informace:

Ministerstvo práce a sociálních věcí Závěrečná zpráva PES k důchodové reformě