Generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Straus-Kahn se ohradil vůči tvrzením, že Maďarsko směřuje k obdobnému finančnímu kolapsu jako Řecko. „Situaci v Maďarsku sledujeme. Není zde žádný obzvláštní důvod k znepokojení,“ uvedl doslova na tiskové konferenci, kterou uspořádal po pondělní návštěvě lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera, jenž předsedá ministrům financí eurozóny.

S přirovnáním Maďarska k Řecku vystoupil na konci minulého týdne místopředseda maďarské strany Fidesz Lájos Kosa. Učinil tak na základě prvních informací z komplexního auditu veřejných financí, jímž v květnu nastoupivší vláda Fideszu pověřila zvláštní skupinu vedenou Mihálym Vargou. Varga se nechal minulý pátek slyšet, že schodek rozpočtu pro rok 2010 bude oproti původním odhadům dvojnásobný (sedm až sedm a půl procenta HDP). Forint po tomto oznámení skokově oslabil.

Maďarsko v současnosti čerpá zvýhodněnou půjčku ve výši pětadvaceti miliard euro (647 miliard korun), kterou mu v roce 2008 poskytla Evropská unie a právě Mezinárodní měnový fond. Jednou z podmínek půjčky bylo, že země sníží rozpočtový schodek na maximálně 3,8 procenta HDP.

Analytikové oslovení agenturami Reuters a AFP nicméně považují Vargův odhad za přemrštěný. Schodek bude dle nich opravdu vyšší, ale jen přibližně o jeden a půl procentního bodu. Komentátoři připomínají, že stran současné maďarské vlády jde nejspíš o očekávanou vlnu povolební kritiky předchozích administrativ — klasické vytahování kostlivců ze skříní. Dle četných přispěvatelů zpravodajského serveru Politics.hu se chtějí Orbánovi ministři co nejvýrazněji oprostit od odpovědnosti za hospodaření minulých, zejména socialistických vlád, a tak problémy zveličují.

Daně, škrty, úspory

Viktor Orbán zároveň v úterý představil maďarskému parlamentu hospodářský plán svého kabinetu. Vláda Fideszu chce do dvou let zavést rovnou daň z příjmu fyzických osob ve výši šestnáct procent, zvláštní daň z bankovních operací, společné zdanění manželů a rozsáhlý program úspor ve státní správě. Ten čítá například platové stropy pro vysoké státní úředníky, moratorium na provozní výdaje (nákup aut, počítačů...) a zejména plošné snížení veškerých mezd, zřejmě o patnáct procent. Firmám chce naopak pravicová vláda ulevit přechodným snížením odvodů. O konkrétní podobě příslušného stimulu se dosud debatuje.

Ke snížení dluhu se Orbán přímo nepřihlásil. Uvedl pouze, že jej udrží pod kontrolou. Výpadek způsobený zavedením rovné daně by měly kompenzovat úspory v administrativě, škrty v sociálních službách a výnos ze zmíněného zdanění bank. Ministr hospodářství György Matolcsy v pondělí prohlásil, že vláda bude muset letos snížit výdaje až o sto dvacet miliard forintů (zhruba jedenáct miliard korun), jestliže má dostát požadavkům MMF.

Již v neděli Fidesz ohlásil vytvoření úřadu vládního zmocněnce pro účetní odpovědnost, který má vést Ferenc Papcsák. Zmocněnec bude dle oficiálního zadání dohlížet na odpovědné hospodaření s veřejnými penězi a „podnikat právní kroky k tomu, aby přivedl k odpovědnosti osoby, které se o současný stav maďarských financí přičinily“.

Kromě hospodářských plánů se nová vláda v současnosti zaměřuje na přípravy rozsáhlejších ústavních změn. Za tímto účelem jmenoval Orbán šestičlenný panel, tvořený předními pravicovými politiky a intelektuály postkomunistického období: Petérem Borossem, Imrem Pozsgayem, Istvánem Stumpfem, Józsefem Pálinkásem, Józsefem Szájerem a Györgym Schöpflinem. První schůzka skupiny je plánovaná na středu.

Další informace:

AFP No reason for concern over Hungary: IMF chief

AFP Hungary stands by deficit cuts as crisis hits market

MTI Fidesz weighs flat tax for personal income

MTI Political analysts see economic plan heavy on symbolism

MTI Fidesz announces appointment of new "accountability commissioner"

MTI Orbán appoints panel to draft new constitution

The Budapest Times And after the deluge, the deluge

The Budapest Times Polite-but-tough style of governing