Výběr případů, kdy úřady uvažovaly o vyvlastnění pozemků, nebo dokonce vyvlastnily pozemky z důvodů veřejného zájmu (řazeno chronologicky):

Farmářka Ludmila Havránková a D11 (od roku 1994)

Ludmila Havránková šestnáct let bojovala se státem o dohodu týkající se směny jejích pozemků bránících dostavbě čtyř kilometrů dálnice D11 před Hradcem Králové. Varianta přímé směny pozemků byla ve hře od září 2007, vláda ji však v dubnu 2008 zamítla a Havránkové nabídla deset hektarů orné půdy a až osmačtyřicet milionů korun finanční kompenzace. To farmářka odmítla s tím, že jí nejde o peníze, ale o možnost hospodařit.

Jako východisko schválila vláda Mirka Topolánka v říjnu 2008 na návrh ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS), aby Havránková dostala za svých deset hektarů jako náhradu 253 hektarů zemědělské půdy na jiném místě, v těsné blízkosti dálnice. S tímto návrhem Havránková souhlasila.

Ani tato směna se neuskutečnila. Ostře se proti ní postavilo vedení Královéhradeckého kraje. Také ministr dopravy Gustav Slámečka v květnu 2009 navrhl, aby dohoda z října 2008 byla zrušena a kauza převedena pod ministerstvo dopravy. Loni v červenci premiér Jan Fischer rozhodl, že problém s pozemky pro dálnici D11 u Hradce Králové bude nově řešit pracovní skupina složená mimo jiné ze zástupců ministerstev zemědělství a dopravy. Skupina na konci července 2009 navrhla tři možné způsoby urovnání dlouholetého sporu. První variantou byla směna pozemků, druhou směna jen deseti hektarů a finanční vyrovnání za ostatní pozemky a třetí možností pak bylo vyvlastnění.

Na počátku letošního února právník farmářky Pavel Černohous oznámil, že rodina souhlasí s principy navrženého řešení schváleného vládou, kdy stát Havránkové nabídne výměnu tří hektarů jejích pozemků za jiné tři hektary a do dlouhodobého pronájmu dalších 130 hektarů. Letos v dubnu bylo sice oznámeno, že se vyjednávací tým pro dálnici D11 s farmářkou na textech smluv pro získání jejích pozemků shodl, ukázalo se ale, že malý pozemek spoluvlastní sestra Havránkové Jaroslava Štrosová, se kterou se dohody dosáhnout nedařilo. Vláda v pondělí dospěla k názoru, že dohoda s Havránkovou a její sestrou není možná, odhlasovala proto vyvlastnění pozemků.

Silnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi (od roku 1996)

Bývalý starosta Opatovic nad Labem koupil v roce 1996 pozemek o velikosti obývacího pokoje v místě, kde má stát čtyřproudová silnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Silničáři chtěli pozemek vyvlastnit, Tikal byl však přesvědčen, že rozšíření silnice mezi krajskými městy není potřeba, a případ se postupně dostal až k pražskému vrchnímu soudu.

Podle Mladé fronty Dnes z letošního května Tikal nestihl termín pro doplnění odvolání v soudním sporu s krajem, silničáři tak s velkou pravděpodobností poslední potřebný pozemek pro dostavbu silnice získají. Čtyřproudová silnice zatím vede z Hradce Králové do Březhradu a zčásti také v Pardubicích. Silnice zatím stály stovky milionů korun.

Markéta Regecová a výstavba továrny firmy Philips (2000-2001)

Markéta Regecová z Hranic na Moravě vlastnila v prostoru, kde měla vzniknout továrna LG. Philips Displays, hektarový pozemek. S prodejem nejdříve souhlasila, hranická radnice s ní podepsala předběžnou smlouvu. Ve smlouvě však chyběl údaj o ceně. Regecová proto místo dvou set korun za čtvereční metr nabízených městem požadovala patnáct set. Město jí hrozilo vyvlastněním a soudy, nakonec se do sporu vložil investor. Regecová poté svůj pozemek v roce 2001 prodala za 5,2 milionu korun.

Obchvat České Skalice na Náchodsku (2002-2009)

Rodina Jirouškových vedla se státem spor o své pozemky, které stály v cestě dokončení obchvatu u České Skalice. Dostavbě 380 metrů komunikace bránila sběrna surovin stojící na pozemcích Jirouškových. Zástupci obou stran se dohodli loni v dubnu, kdy rodina přijala kompenzaci ve výši 15 milionů korun od Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Obchvat Javorníku (2003-2009)

Tamní rodina Hammerových odmítla za minimální vyhláškovou cenu odprodat část své zahrady před domem, protože by jim obchvat vedl jen metr od domu. Jesenický městský úřad loni v lednu rozhodl o vyvlastnění pozemku. Vyvlastňovací úřad v Jeseníku tento krok ještě před loňskými Vánoci potvrdil a ŘSD vyplatilo rodině více jak milion korun. Ředitel olomoucké pobočky ŘSD potvrdil, že stavba je už připravená, silničáři na spuštění stavby čekají již šestý rok.

Jižní obchvat Prahy (od roku 2004)

Stavbě, která má na jihu metropole propojit plzeňskou a brněnskou dálnici, stojí v cestě pozemky patřící Františku Bártíkovi. Před šesti lety se Bártík s ŘSD dohodl na jejich vyvlastnění. Od státu za ně získal šest milionů korun. Pak se ale do hry podle serveru iHNed.cz vložila Česká správa sociálního zabezpečení, která tvrdila, že je na pozemcích půlmilionové břemeno v její prospěch, a jako účastník vyvlastňovací řízení zablokovala. Středočeský krajský úřad poté řízení úplně zastavil. Na listu vlastnictví se proto znovu objevilo jméno Františka Bártíka.

Stát chce nyní po Bártíkovi peníze zpět. ŘSD mu nabídlo, že když je vrátí, pozemky znovu odkoupí (tentokrát by to ale podle serveru byla koupě, nikoli vyvlastnění). Cena, kterou stát nabízí, by tak byla o polovinu nižší. U Okresního soudu v Českých Budějovicích mezitím Bártík prohrál spor, a miliony by měl podle rozsudku vrátit. Bártík s tím nesouhlasí a chce, aby si stát nechal pozemky a on peníze. Vyhrožuje, že pokud ho bude stát „vydírat", peníze vrátí a osm hektarů pozemků si nechá, aby stavba nemohla pokračovat.

Obchvat Holic na Pardubicku (2007-2009)

Loni v červnu ŘSD získalo od majitelky Dany Jindrové pozemek, který bránil dokončení obchvatu u města Holice na Pardubicku. Silničáři usilovali o tento pozemek déle než dva roky. Majitelce se nelíbila navrhovaná cena. Když ale silničáři požádali stát o vyvlastnění, majitelka s prodejem souhlasila.

Obchvat obcí Zvole a Vlachov na Šumpersku (2008)

Výstavbě tříkilometrového obchvatu obcí Zvole a Vlachov bránila řada soukromých pozemků. S majiteli 316 pozemků se podařilo dohodu uzavřít a vyplatit je. Dva majitelé ale své pozemky prodat odmítli, a tak ŘSD přistoupilo k jejich vyvlastnění, které v listopadu 2008 potvrdil olomoucký krajský úřad. Proti verdiktu není odvolání.

Výstavba hrází v Tlumačově a Uherském Hradišti (2009)

Chystané výstavbě protipovodňových hrází na řece Moravě v Tlumačově a Uherském Hradišti brání sedmnáct majitelů pozemků, na kterých mají hráze stát. Majitelé odmítli pozemky prodat za 82 korun na metr čtvereční, které jim nabídlo Povodí Moravy. Požadují od sto padesáti do osmi set korun. Tlumačov chce, aby se pozemky vyvlastnily. Povodí Moravy se ale k vyvlastňování nemá, a jednání tak uvázla.