Za posledních několik let se různě po Americe začaly objevovat kytarové lo-fi kapely, které hodily za hlavu dnešní možnosti kvalitního zvuku ve vašem pokojíčku a svá turné jedou s miniaturním kombem za deset dolarů. Spíš to vypadá, že se předhánějí v tom, čí zvuk bude nekvalitnější, zastřenější, zkrátka více podobný broušení železa než rockové hudbě. Za všechny se dají jmenovat například osmdesátkoví Blank Dogs, garážoví Crocodiles či výstřední čtyřka z Atlanty Black Lips. Tento jednoduchý, syrový styl ovšem nadchl i něžné pohlaví a na nezávislé americké scéně přibývají kvalitní interpretky. Svoje skladby nahrávají na staré kazety a na hudebním serveru last.fm jsou navzájem doporučovány a označovány pojmy jako lo-fi, noise rock, garage, surf či zkrátka „girls that rule“.

Jedna z nejpracovitějších kapel je bezesporu trojice Vivian Girls, pojmenovaná podle multimediálního díla uměleckého outsidera Henryho Dargera. Založily ji v roce 2007 Cassie Ramone, Kickball Katy a Frankie Rose, která dala loni přednost postu bubenice v podobně laděné kapele Crystal Stilts, již předtím velmi uznávala a inspirovala se jí při psaní písní pro Vivian Girls. Byla nahrazena Ali Koehler, která je díky reedici slyšet za bicími v téměř každé skladbě jejich debutového alba Vivian Girls. V roce 2008 také vydaly čtyři singly na sedmipalcových vinylech a vyprodané jsou všechny, včetně dalšího letošního. Letos v září také vydaly druhé album Everything Goes Wrong na labelu In The Red. Jejich řezavé a neotesané kytary vychází z garážových kapel typu The Wipers, zasněné sborové vokály zase odkazují na soulové divy The Shangri-Las. Celkový dojem doplňuje image kovbojek s mašlemi ve vlasech a pubertální texty o klucích se sloganovými hesly typu „I wanna stay alive / I wanna die — not now.“

Další velmi úspěšný je jednočlenný projekt slečny, která si říká jednoduše Dee Dee. Oficiální popis její hudby je „blissed out buzzsaw“, což se dá volně přeložit jako „cirkulárka plná slasti“ — a není to daleko od pravdy. Po několika EP a splitku s kapelami jako Crocodiles a Graffiti Island chystá další krátké nahrávky a také první dlouhohrající album, které vyjde na prestižním nezávislém labelu Sub Pop, čímž se může pyšnit jen málokterá debutující kapela. Tuto událost vyzdvihl hudební server Pitchfork, stejně jako fakt, že letos začala koncertovat, podpořená spoluhráči Julesem, Bambi a Frankie Rose (viz výše) pro živá vystoupení. Základním znakem jejích skladeb je neumětelský zvuk kytar, vyzdvihující obzvláště středy a výšky, který občas nebezpečně drásá bubínky. Na druhou stranu je tento nekompromisně syrový přístup vcelku sympatický a navíc mají její jednoduché písně osobitý půvab.

Asi nejvíce přímočarým vyústěním tohoto stylu je překvapivý projekt Best Coast. Zároveň slovní hříčka — tvoří ho Bethany Constantino ze známé psychedelicko-folkové formace Pocahaunted, a zároveň jde o výstižný popis jejího zvuku a témat. Bethany se inspiruje pláží, surfaři, kalifornským pobřežím, sluncem, mořem a Beach Boys. Od nich si vypůjčila basové linky, přidala nekomplikované melodie a rytmus dívčích kapel, lehký zpěv s jemnou ozvěnou a dotekem mořského vánku. Své první EP vydala letos na labelu Art Fag, dále spolupracuje s kamarádem Bobbem Brunem, se kterým vydala několik dalších sedmipalců. I když je styl Best Coast značně odlišný od jejího rozpadlého hippie projektu Pocahaunted, z hypu kolem lo-fi kapel dokáže Bethany vytěžit pro svůj prosluněný projekt očividně mnoho a podle všeho ji čeká slibná budoucnost. Ostatně, jako i ostatní zmíněné dámy.