Městský soud v Praze zrušil na základě správní žaloby podané občanským sdružením Kořeny povolení hornické činnosti na velkolomu Vršany u Mostu. Důvodem je několikanásobné porušení zákona báňskými úřady, které povolení vydaly, včetně ignorování stanoviska ministerstva životního prostředí.

Hornickou činnost nelze podle zákona vykonávat bez pravomocného povolení, které vlastník dolu, společnost Vršanská uhelná, v tuto chvíli v důsledku rozsudku nemá. Vydání nového povolení, pokud se jej firmě vůbec podaří získat, bude trvat nejméně půl roku. Do té doby se budou muset velkostroje v dole zastavit.

Sdružení Kořeny těžbu na Vršanech v rámci limitů principiálně neodmítá. Podle Terezy Otcovské je těžba na Vršanech přijatelná, avšak pod podmínkou, že bude respektovat zákonem chráněné veřejné zájmy. „Nejsme žádní profesionální sudiči, za devět let existence našeho sdružení je to první žaloba, kterou jsme podali,“ připomíná.

Sdružení Kořeny požaduje efektivní využití vytěženého uhlí, ochranu zdraví a životního prostředí obyvatel Mostu, a ochranu přírody a krajiny. „Původní rozhodnutí tyto požadavky bohužel nesplňovalo, ačkoliv jsme se je do něj snažili prosadit. Díky Městskému soudu v Praze to teď bude možné napravit.“

Ministerstvo životního prostředí ve svém závěrečném stanovisku EIA (posouzení vlivů na životní prostředí) výslovně požadovalo, aby bylo vytěžené uhlí z Vršan přednostně nabízeno teplárnám vyrábějícím současně elektřinu a teplo. Ty totiž dokáží energii v něm obsaženo využít více než dvakrát účinněji (s účinností přes sedmdesát procent), než elektrárny vyrábějící pouze elektřinu. Báňské úřady však požadavek ministerstva ignorovaly, přestože se jej v řízení snažilo prosadit i sdružení Kořeny.

Vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský uvedl: „Stát, který v posledních letech mluví o tom, že chce uhlí přednostně poskytovat teplárnám, teď dostal skvělou příležitost na reparát. Nyní se ukáže, jak vážně to ministerstvo průmyslu se zvyšováním účinnosti využívání uhlí myslí. Pokud tuto příležitost promarní, bude jasné, že na budoucnosti teplárenství mu ve skutečnosti nezáleží a využívá ji pouze k tlaku na prolomení územních ekologických limitů těžby a bourání severočeských obcí.“

Proti přiblížení velkolomu Vršany až na 500 metrů od svých domovů protestují obyvatelé mosteckých čtvrtí Ressl a Čepirohy. O plánech na rozšiřování dolu je nikdo předem neinformoval, dozvěděli se o něm až po vydání povolení k těžbě. Jeho zrušení jim umožní jednat o výhodnějších podmínkách, včetně možnosti ukončit těžbu ve větší vzdálenosti od obytné zástavby a prosazení lepších protihlukových a protiprachových opatření.

Vršany vydolovaly v  roce 2013 necelých sedm miliónů tun uhlí, tedy více než patnáct procent těžby hnědého uhlí v České republice. Většina produkce dolu (pět miliónů tun) směřuje do nedaleké elektrárny Počerady vlastněné ČEZ. Firma je povinna podle smlouvy zásobovat elektrárnu uhlím až do roku 2050. Přerušení těžby plnění tohoto závazku ztíží či znemožní. Vlastníky Vršanské uhelné jsou Pavel Tykač a Jan Dienstl.