Veřejných zakázek se za loňský rok vysoutěžilo více než v roce před tzv. transparentní novelou. Tento výsledek platí i po korekci inflace a efektu snížení limitů pro zakázky malého rozsahu.

Navzdory četným prohlášením v médiích, protikorupční legislativa jednoduše nebrzdí státní výdaje ani ekonomiku. Tvrdí to analýza Centra aplikované ekonomie při Univerzitě Karlově. Z dat také vyplývá, že nedávné zmírnění pravidel pro veřejné zakázky ekonomickému oživení nepomůže.

„Transparentní“ novela zákona o veřejných zakázkách, účinná od dubna předloňského roku, měla podle prohlášení celé řady veřejných představitelů a institucí brzdit ekonomiku, jejich skeptické názory lze s odkazem na tvrdá data uspokojivě vyvrátit až nyní, kdy zadávání podle nových pravidel běželo celý kalendářní rok 2013.

A právě z dat za tento rok je oproti roku před novelou namísto poklesu jasně patrný nárůst veřejných nákupů, a to o 9,9 miliard korun, tedy čtyři procenta.

„Jestli naše úřady z dob plánované ekonomiky něco zdědily, pak je to schopnost vyčerpat rozpočet. To se jim dařilo před novelou, a daří se jim to i po ní,“ uvedl autor studie Jiří Skuhrovec. Podle něj přitvrzení zákona nevedlo k menšímu utrácení.

K útlumu trhu veřejných zakázek totiž došlo už v letech 2010 a 2011, a to pod vlivem ekonomické krize a rozpočtových úspor. Zpřísněná pravidla soutěžení přišla až o rok později, jejich efekt přitom pozorovatelný není.

Skuhrovec připomíná, že jsou to paradoxně právě protikorupční pravidla, která jsou ve jménu podpoření ekonomiky zase uvolňována. Klíčovým krokem se stalo zdvojnásobení limitů pro zakázky malého rozsahu, rozmělněno bylo také pravidlo rušení zakázek s jedinou nabídkou,

Ministerstvu pro místní rozvoj dala minulá vláda za úkol navrhnout další zjednodušení. Žádné z těchto změn ale podle výsledků studie ekonomice nepomohou. Podle mezinárodních studií naopak netransparentní veřejné zakázky a korupce snižují konkurenceschopnost české ekonomiky.