Radní hlavního města sice v březnu schválili víkendové proměny Smetanova nábřeží v pěší zónu. Měl se tím otestovat zájem Pražanů a účinek zklidnění dopravy na život v centru. Realizací plánu ale nebyl dodnes nikdo konkrétní pověřen a úředníci si úkol přehazují jak horký brambor.

„Jde o velký experiment. Přeci jen, nové pěší zóny se v Praze neotevírají každý měsíc, ba ani každý rok. Úřad zřejmě podcenil administrativní i fyzickou náročnost příprav. Stále věříme, že si Pražané nové korzo mezi Národním divadlem a Karlovým mostem letos užijí. Plán je bohužel nutné přeložit na podzim,“ komentuje současný vývoj Vít Masare z iniciativy Auto*Mat.

„Všem, kdo se stejně jako my těší na procházky po nábřeží s výhledem na panorama Hradčan, slibujeme, že budeme o pěší zónu stále usilovat,“ dodal Masare s tím, že iniciativa Auto*Mat ve čtvrtek odeslala radním otevřený dopis s výzvou, aby město přeložilo akci na podzim.

Lidé, kteří chtějí úsilí iniciativy podpořit, se mohou připojit k petici. Auto*Mat prosazuje proměnu Smetanova nábřeží už od roku 2004. Díky novým lidem ve vedení města, kteří jsou vstřícnější k návrhům na proměny ulic a podporu pěší dopravy, se letos podařilo radní přimět k závazku, že pěší zónu na zkoušku zřídí.

To se stalo 12. března, kdy radní schválili záměr proměnit nábřeží v pěší zónu na šest jarních sobot. Úkol zadali Útvaru rozvoje města, který je jeho servisní organizací. Poté se údajně zjistilo, že zakládací listina neumožňuje Útvaru pořádat veřejné akce. Proto vznikl nápad přehodit proměnu nábřeží na magistrátní odbor komunikace. Vzápětí se zjistilo, že z časových důvodů nelze jarní termíny stihnout, navíc chybí rozpočet. Celá akce se tak zadrhla.

„Vytvoření pěší zóny je spojeno se změnami ve vedení tranzitní automobilové dopravy a instalací dopravního značení. To by mělo zařídit město. My jsme k tomu vypracovali podrobnou studii,“ vysvětlil dopravní odborník Auto*Matu Vratislav Filler. „Náš návrh je unikátní v tom, že by objížďka poprvé při podobné akci vedla tranzit mimo historické centrum. Nechceme zavádět auta na Malou Stranu ani omezovat rezidenty Prahy 1 nebo tramvajovou dopravu,“ dodal Filler.

Zajistí-li magistrát dopravní značení a vyjedná zábor veřejného prostranství, Auto*Mat přislíbil pomoc s kvalitním kulturním programem. Na něm se mají podílet zejména vysoké školy, instituce a podniky sídlící přímo na Smetanově nábřeží. Základním požadavkem je nehlučnost a nekomerčnost akcí, aby nábřeží mohlo sloužit jako klidné korzo v centru Prahy. K sérii akcí nazvané Nábřeží žije! vznikl speciální web.

„Festival Tanec Praha se na open-air projekt na Smetanově nábřeží dlouho připravoval. V těžké konkurenci 235 evropských festivalů všech žánrů přihlášených do programu EU Culture náš záměr uspěl a získal sto procent bodů, a to i díky propojení s tak inovativním projektem,“ uvedla Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu Tanec Praha.

Připomněla také, že pořadatelé festivalu jednali s domácími a zahraničními umělci, kteří vítali příležitost oživit centrum města a být součástí prestižní události. „Strávili jsme mnoho hodin diskusemi o originálním konceptu, připravili podklady pro propagaci akce v našem katalogu. Zrušení dobře naplánované a atraktivní soboty je pro nás nepochopitelné. Musíme okamžitě hledat náhradní řešení už kvůli kredibilitě našeho festivalu vůči angažovaným umělcům," uvedla Kreuzmannová.

„České filharmonii jako světově významnému orchestru by se hrálo lépe bez aut stojících v kolonách u Rudolfina. Podporujeme snahu zklidnit Smetanovo nábřeží a zpřístupnit ho více chodcům, kteří se zde budou moci procházet tak jako kdysi první dirigent filharmonie Antonín Dvořák,“ podpořil vznik pěší zóny ředitel České filharmonie David Mareček.

Proměnu Smetanova nábřeží podporuje kromě České filharmonie také Fakulta sociálních věd a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, FAMU, DAMU, Národní divadlo a Nová scéna, Divadlo na Zábradlí a většina místních podniků, jejichž hosté i zaměstnanci se do oblasti dostávají zpravidla pěšky nebo veřejnou dopravou.

Petici za pěší zónu podepsalo takřka tři tisíce lidí. Projekt podpořila Metropolitní ozvučná deska a Komise Rady hlavního města Prahy pro koordinaci aktivit na veřejných prostranstvích na území Pražské památkové rezervace.