Premiér a předseda ODS Petr Nečas v pátek společně s předsedou sněmovního zdravotního výboru Borisem Šťastným na tiskové konferenci vyzvali ministra zdravotnictví Leoše Hegera z TOP 09, aby stanovil jasná a transparentní pravidla při určování nadstandardů ve zdravotnictví.

V současnosti je na seznamu osmnáct položek, přičemž Hegerův resort seznam sestavil na základě návrhů odborných lékařských společností a po projednání ministerské komise. Konkrétní pravidla pro jeho budoucí rozšiřování nicméně Heger zatím nezveřejnil. A občanští demokraté chtějí mít podle Nečase stoprocentní jistotu, že ministerstvo bude v budoucnu nadstandardy určovat transparentní cestou a vyloučí možné tlaky různých zájmových skupin ve zdravotnictví.

„Tuto jistotu dnes nemáme, protože chybí jasná pravidla pro jeho postup,“ vysvětlil na tiskové konferenci předseda ODS s tím, že apeluje na přijetí jasného mechanismu stanovování nadstandardů. „Zároveň navrhujeme otevřít proces určování nadstandardů odborným subjektům i zákonodárcům, abychom zabránili tomu, že o výběru placené péče budou rozhodovat ministerští úředníci za zavřenými dveřmi,“ dodal Petr Nečas.

Podle TOP 09 je ale už nyní určení společenských, etických a odborných aspektů stanovování ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb úkolem pracovní skupiny pro posouzení návrhů na ekonomicky náročnější variantu zdravotních služeb. Ta se přitom poprvé sešla tento týden.

„Fungování pracovní skupiny jsme institucionálně zajistili tak, aby budila důvěru jak odborníků, tak i široké veřejnosti a zároveň reprezentovala všechny skupiny, které budou rozhodováním komise nejvíce ovlivněny,“ vysvětlil v reakci na výzvu ODS ministr zdravotnictví Leoš Heger. „Samozřejmě vnímáme, že další rozvoj nadstandardů je politicky velkým tématem, a proto poté, co nalezneme shodu se zástupci lékařů, zdravotních pojišťoven, pacientů i ostatních relevantních skupin, počítáme s tím, že nadstandardy prodiskutujeme ve zdravotním výboru, případně v koalici,“ doplnil Heger.

První náměstek a místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek pak páteční vystoupení premiéra a předsedy ODS Petra Nečase a předsedy sněmovního zdravotního výboru Borise Šťastného označil za možnou účelovou propagandu proti ministru zdravotnictví. „Mrzí mě, že na dnešní tiskové konferenci ODS zazněly informace, které svědčí buď o neinformovanosti mluvčích, nebo o účelové propagandě proti ministru zdravotnictví," uvedl Ženíšek pro ČTK.

Jednání pracovní skupiny se podle něj účastní vždy zástupce odborné společnosti navrhující ekonomicky náročnější variantu služeb a zástupci pacientských organizací, jichž se nová ekonomicky náročnější varianta zdravotních služeb týká. „Ustavení pracovní skupiny v její současné podobě považuji za pokračování trendu zprůhledňování rozhodovacích procesů ve zdravotnictví, který jsme na ministerstvu pod vedením pana docenta Hegera započali,“ doplnil Ženíšek.

Podle Borise Šťastného by ale ministerstvo zdravotnictví mělo stanovit také přesný způsob nominování členů do hodnotící komise a mělo by být jednoznačně určeno, kdo může komisi podávat návrhy na zařazení nebo vyřazení jednotlivých položek na seznam.

„Není možné, aby pokračovala praxe, kdy ministerstvo bez přímé veřejné kontroly rozhoduje o tom, co je a co není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Proto navrhujeme, aby byla stanovena pravidla, podle kterých bude ministerstvo závazně postupovat. Přispěje to ke zvýšení transparentnosti celého systému a rozhodování ministerstva bude předvídatelné,“ zdůraznil Šťastný.

Podle něj by měly mít možnost podávat návrhy na zařazení příslušných položek na seznam experti, vláda, obě komory parlamentu a jejich zdravotní výbory, zdravotní pojišťovny, ministerstvo zdravotnictví z vlastní iniciativy a formou individuálního návrhu také poslanci, senátoři a členové vlády.

Ministerstvo zdravotnictví by pak podle jeho slov mělo svá rozhodnutí také veřejně zdůvodnit. „Považuji za důležité, aby ministerstvo umělo u každého návrhu vyčíslit jeho dopady do systému veřejného zdravotního pojištění a hodnotilo, jak se návrh promítne do dostupnosti a kvality zdravotní péče. Tyto informace by měly být veřejně přístupné a pravidelně zveřejňovány na internetu,“ dodal Šťastný.

Možnost připlácet si za stanovené ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče, tedy tzv. nadstandardy, definuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Pacienti tak mají možnost legálně si připlatit za nadstandardy nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného pojištění, hradí nicméně pouze rozdíl mezi plně hrazenou péčí a finančně nákladnější péčí, nikoliv plnou částku.

Proti zavedení nadastandardů dlouhodobě vystupují opoziční sociální demokraté a komunisté.