Hnutí DUHA dnes před restaurací Hubert v Hluboké nad Vltavou — která je známá jako neformální kancelář kontroverzního podnikatele a politika ODS Pavla Dlouhého — požadovalo, aby „kníže z Hluboké“ dal ruce pryč od národního parku Šumava.

Ekologická organizace také zveřejnila mapu kmotrovy „šumavské rodiny“ - vzájemnými vazbami propojené skupiny podnikatelů a politiků, kteří usilují o otevření národního parku svým developerským záměrům. Nechybí v ní například hlubocký starosta a senátor ODS Tomáš Jirsa či vášnivý prosazovatel sporné lanovky na Hraničník, starosta Horní Plané Jiří Hůlka. Dále se na ní objevují jména šumavského pozemkového magnáta a Dlouhého kolegy z bývalé privatizační komise Františka Šimka, majitele dalších pozemků nutných pro výstavbu zmiňované lanovky Jiřího Taliána, či vysokého důstojníka komunistické armády a nyní kontroverzního podnikatele s vazbami na Rusko Zdeňka Zbytka. Tváře podnikatelů s pochybnou pověstí pak rámují portréty jejich politických spojenců Václava Klause a Miloše Zemana, ale i hejtmana Jiřího Zimoly z ČSSD nebo člena regionální rady ODS a nového ředitele šumavského parku Jiřího Mánka.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA skupinu podnikatelů a politiků kolem Pavla Dlouhého pojí společný zájem na prosazení kontroverzních komerčních projektů, které hrozí zničit nejcennější části šumavské přírody: „Ochranu jejích zbytků pak chtějí v národním parku postavit do role popelky,“ uvedl Bláha a dodal, že návrh zákona, který ministr Chalupa přichystal, „otevírá národní park developerům na úkor přírody a turistů. Umožní nové developerské projekty a mamutí stavby v srdci Šumavy.“

Snahou účastníků shromáždění bylo upozornit, že hlavním důvodem kácení u Ptačího potoka na Šumavě není boj proti kůrovci, ale především okázalé pošlapání principů, na nichž národní park stojí, a otevření míst dosud ponecháných divoké přírodě a výletníkům, pro těžařské společnosti. To vše s dlouhodobým cílem usnadnit prosazení sporných developerských projektů.

Hnutí DUHA poukázalo, že nový zákon o národním parku, který coby svoji soukromou poslaneckou iniciativu — aby obešel vládu — připravil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, otevře Šumavu novým lanovkám, sjezdovkám a jiným obřím stavbám.

Návrh zákona, který Tomáš Chalupa sestavil, mimo jiné:

• otevírá dveře developerům a spekulantům s pozemky k zastavění Šumavy;
• přímo počítá se stavbou nové kontroverzní lanovky a sjezdovky na Hraničníku. Tuto část Šumavy dokonce výslovně vyškrtává z národního parku. Kvůli projektu mají být vykáceny
• vzácné horské lesy v místech, kde žijí chránění rysi a hnízdí tetřevi, kteří jsou u nás na pokraji vyhubení;
• navrhuje rozšířit území, kde se může těžit dřevo, o 5 500 hektarů lesa, který byl doposud ponechaný přírodě. V roce 2010 tvořilo území ponechané divočině a turistům 30 % rozlohy národního parku. Ministr Chalupa jej navrhuje nikoliv postupně, krok po kroku rozšiřovat (jak je běžné v ostatních národních parcích), ale naopak zmenšit na pouhých 22 % [2]. Dřevorubcům tak obětuje například vzácné podmáčené lesy na rašeliništích kolem Kvildy, oblast Ptačího potoka v Modravských slatích, kaňon Křemelné nebo prales na Smrčině.

Podle nezávislého průzkumu jsou více než dvě třetiny lidí v České republice proti výstavbě nových turistických středisek v národním parku na Šumavě.