Protože bývalá ukrajinská premiérka sedí ve vězení, uvažovali někteří západní politici o bojkotu Mistrovství Evropy ve fotbale v této zemi. Stejně uvažovala slovenská hokejová legenda Peter Šťastný, když navrhoval zrušení MS v ledním hokeji 2014 v Bělorusku. Lukašenko kontroval, že pivo bude za euro, a že se tedy Evropa fanoušků má nač těšit. Významnější fotbalové mistrovství na Ukrajině proběhne, o vítězství se rozhodne v Kyjevě, z podstaty popularity sportu regionální, ale pro Bělorusko nepochybně prestižní, hokejový šampionát za dva roky bude ohlašovat svého vítěze v Minsku. Sportovní funkcionáři napříč se vyslovili, že sport a politika se nemají míchat, jinak by z toho byl guláš, proti čemuž se chtěl ohradit Viktor Orbán, ale toho mimo Maďarsko nikdo neposlouchá, v Budapešti naopak všichni.

Naši hoši, zatím ne zlatí ani stříbrní, ale jenom naši, bydlí ve Vratislavi v hotelu Monopol, z jeho balkónu řečnil Adolf Hitler, který spolu s kolegy z NSDAP uspořádal velkolepé olympijské hry v Berlíně, které byly poprvé v historii přenášeny televizí a poprvé sportovci přiběhli se štafetou až z řecké Olympie. Řecká jedenáctka proti našim nastoupí příští úterý, motivace na postup ze skupiny je velká, doufejme že Rosický bude zdráv, a že řecká euromotivace je posledními měsíci podlomena. Je pravda, že kdyby si řecký tým, pověstný nepříjemnou hrou v obraně, odvezl z Kyjeva Euro pohár, kupříkladu senzačním vítězstvím nad Německem, zamíchalo by to razantně kartami na stolech burzovních paláců. Ovšem byl by pak možný návrat k drachmě, když vyhrajete euro?

Německo má na záchranu eura tři měsíce, prohlásil Soros, který podporuje lidská práva i na Ukrajině, kde vězní expremiérku. Naši západní sousedé, jestli tomu správně rozumím, musí vykonat v nejbližších týdnech heroické výkony, abychom my ostatní přežili. Nám nezbývá, než sedět a fandit procesu, ze kterého nás Němci možná vyvedou, možná taky ne. U ekonomických zpráv na ČT 24 by měl člověk sedět s německou vlajkou a s dresem Deutsche Bank a držet palce i u nohou. Osud Evropy je opět v německých rukách. Jenže Němci, kterým se posledních padesát let vtloukalo do hlavy, že za všechno zlé, ale opravdu za všechno, můžou jen a jen oni, odvykli své typické rozpínavosti a valná část z nich by se klidně vzdala i životního prostoru někdejší NDR, který v naději na světlé zítřky přijala od Gorbačova, aniž by tušila, že to bude taková práce. Evropanům se podařilo z Němců vymlátit sklon k protektorství a snům o nastolení nového řádu. Možnost čtvrtého titulu je pro kdysi ideově rozrajcované germány vyšší princip, než Tymošenková v kriminále, zvlášť když nikdo neví, jak to přesně bylo a sport je sport a politika zase politika.

Podle veřejnoprávní britské televize, která je metou pracovníků naši veřejnoprávní televize, ačkoliv se stále nedaří do týmu získat dostatečný počet Britů, kteří by program vytvářeli, se stane výlet na Mistrovství Evropy v kopané osudný každému, kdo nepochopil, že Poláci nemilují hru na zeleném trávníku, ale zabíjení mírumilovných fanoušků. Pravděpodobně jde o trauma z trojího dělení, podobné trauma zase mají Maďaři z paláce ve Versailles jménem Trianon, ale ti naštěstí letos vůbec nejsou ve hře, což jim asi nijak nevadí, stačí že Bílkův tým porazili 1:2, ale tak defenzivně prý nebudou na Euru hrát ani Řekové, takže se naši nemají zase čeho bát. Nebát se a nekrást mělo být i na červených dresech, ale Masarykovskou finesu nakonec nepoužili, protože by to mohlo bezděčně působit komicky, což naši nemají zapotřebí, beztak se nám po oklolí z nejrůznějších důvodů sousedé pošklebují, tak proč dobrovolně dodávat munici.

Jedenáct a víc mozků Evropské unie sedí v Bruselu a přemýšli, jak s lodí proplout po rozbouřeném moři do přístavu. Plán je tajný, ale čeští zástupci okopírovali jeho podstatné pasáže a přivezli je do Prahy, neboť platí, že košile je bližší než kabát. Gró nové ideje tkví v neutuchajícím tlaku na Němce, aby konečně s Evropou začali něco dělat. Merkelovou zavřeli do kina Evropského parlamentu, v němž je životního prostoru pro všechny evropské filmaře, jež za sebou mají nejméně jeden, celovečerní a distribučně uvedený, film. Kancléřce ve smyčce pouští slavné momenty z německý dějin, usilovně ji přemlouvají, že bez berlínské ráznosti se v Bruselu nepohnou ani o loket, což má souvislost s britskou výjimkou pro udávání vzdáleností při interních jednáních EU na nejvyšší úrovni. Když se Němcům podaří nalít něco do ekonomiky, roztok, peníze, tradiční saský eintopf, to je fuk, pak se zařídí, že v Kyjevě Angela M. předá pohár německým vítězům. Symbolicky jej z jejich rukou převezme hráč polského původu Podolski. Jestli to Němci nepochopí a nechají euro padnout, nikdo nezaručí, kdo letos Euro vyhraje, může to být kdokoliv, bez konsensu, v úvahu nejbizarnějších analytických modelacích připadají do úvahu i Češi, svět se prostě bude plavit bez kormidelníka a děj se vůle boží.

Naštěstí naši hráči nemají o podobných prognózách tušení, ráno se vykoupali v bázenu hotelu Monopol, manažer Šmicer ohlídal, aby nám Poláci nedali do jídla průmyslovou sůl, a když se Rosický dá do kupy, pak je teoreticky možné skutečně vše.