Česká sociální demokracie káže vodu a pije víno! Určitě ne všude, ale v Praze ano.

Hlásá se upřímná solidarita, zatímco její vedení často bezostyšně kšeftuje na radnicích s majetkem města. O stamilionových skandálech v rozkrádaných městských firmách, v kterých jsou namočeni bossové pražské socdem, ani nemluvě.

Problém je však v sociální demokracii mnohem hlubší. Strana nemůže tvrdit, že je stranou demokratickou — a přitom se demokracii dnes a denně zpronevěřovat! Příliš mnoho z těch, kteří sociální demokracii na pražských obvodech vedou, si totiž touží udržet své panství za každou cenu. A to i za cenu korupce, podvodů, lží a manipulací. Stranická legitimace je pro ně pouze cestou k osobní moci a bohatství. A sociálními demokraty jsou tak už jen podle jména. Ve skutečnosti se dávno stali jen mafiány v oranžových šálách.

Policie nyní obvinila z korupce sedmnáct členů pražské ČSSD. A to v čele s předsedou sociálních demokratů v Praze 9. Čím se měli provinit? Jak oni sami na zveřejněných nahrávkách z vlastních schůzek říkají, snažili se „cvičit“ se „svými kluky“. Jinými slovy, za sto tisíc chtěli v jedné místní organizaci ČSSD zmanipulovat vůli a hlasy řadových členů strany. Tak, aby byli zvoleni na místa, která mafiáni chtěli získat. A protože odpor skutečných sociálních demokratů byl v této místní organizaci příliš velký, zorganizovali do ní straničtí mafiáni nábor „černých duší“.

Kdo jsou „černé duše“? Jsou to falešní či koupení straníci. Jsou to straníci „na oko“. Se sociální demokracií ve skutečnosti nemají nic společného. Sociálně demokratický program, ideály i voliči jsou, z logiky věci, černým duším vždy zcela ukradení! Pro černé duše je vstup do strany jen byznys.

Namísto opravdových sociálních demokratů, kteří chtějí hlasovat pouze pro to, čemu věří — a jsou proto mafiánům ve vedení strany na obtíž — černé duše nezajímá nic. Není třeba získávat jejich důvěru. Není třeba je žádat o podporu. Není třeba s nimi diskutovat a argumentovat. Kam se černým duším řekne, tam vstoupí. Pro co se jim řekne — pro to hlasují. Tak, jak si stranický mafián zaplatí.

Straničtí mafiáni milují černé duše, protože nemohou v demokratickém procesu marnit čas s obyčejnou členskou základnou. Vždyť přece oni sami nejsou ve straně kvůli nějakým hloupým, sociálně demokratickým ideálům. Navíc jim jde o hodně: o to, aby jejich koryta byla hluboká a pevná. Tak proč by s obyčejnými, skutečnými členy strany ztráceli čas hrou na vnitrostranickou demokracii? Stačí vytáhnout peněženky, zaplatit si černé duše — a basta! Pro stranického mafiána je vše vyřešeno.

Řadovým sociálním demokratům však s nábory černých duší tamní partajní bossové plivli do tváře. A nejen jim! Voličům sociální demokracie vzkázali, že demokracie pro mnoho stranických funkcionářů v sociální demokracii není nic víc — než fraška. A ten, kdo na demokracii věří — je pro ně jen směšný hlupák.

Teprve zveřejnění špinavých praktik na Praze 9 stranické mafiány nemile překvapilo. Ihned spustili pokřik, že korupce a nábor černých duší, se měl týkat pouze jedné jediné místní organizace ČSSD. Vše ostatní v Praze 9 mělo být čisté, jak padlý sníh. Prý, stalo se — zapomeňte.

Jaká je však pravda? Jak hluboko je rakovina černých duší zažraná do České sociální demokracie? Poté, co se věc začala prošetřovat — na Praze 9 byla potichu „vypuštěna“ téměř polovina tamní členské základny socdem. Kolik z nich bylo černých duší? Troufám si odhadnout, že většina.

Jde v  případě černých duší v sociální demokracii na Praze 9 o ojedinělý případ? Jak jsou na tom bossové stranických sekretariátů se stavy svých černých duší na Praze 1, v Praze 5 nebo na Praze 10? Máme jaro a pukají ledy. A i vrabci na střeše si cvrlikají, že situace je v těchto pražských obvodech vážná a snad i zoufalá.

Nezbaví-li se pražská sociální demokracie tíživého dědictví mafiánských praktik, které přijala v uplynulých letech za své — nebude stranou demokratickou. A to, i kdyby měla slovo demokratická ve svém názvu tisíckrát.