Sociálnědemokratická většina v Senátu vyzvala prezidenta republiky Václava Klause, aby neprodleně signoval dodatek k Evropské sociální chartě, která má umožnit podávání kolektivních stížností Radě Evropy na porušování sociálních práv.

Pokud Klaus dodatek nepodepíše, hodlají se sociální demokraté obrátit na Ústavní soud. Dodatek k Evropské sociální chartě o systému kolektivních stížností obě komory parlamentu schválily už v roce 2003.

Podle místopředsedy ČSSD Jiřího Dienstbiera prezident porušuje ústavu. „Václav Klaus překračuje své pravomoci, a to musí skončit," uvedl Dienstbier na konci minulého týdne v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Klause kritizoval například za to, že v několika případech sice zákon schválený parlamentem nevrátil poslancům, ale ani ho nepodepsal. Norma tak nabyla účinnosti bez prezidentova podpisu. „Nepodepsané zákony sice platí, ale je to porušení ústavy a výraz neúcty k ní," dopnil.

Podle Dienstbiera se na povinnosti prezidenta podepsat schválenou smlouvu shodla i většina ústavních právníků, které oslovila senátní ústavní komise. Lidovecký místopředseda Senátu Petr Pithart pak před senátory hovořil nejen o porušování ústavy a prezidentského slibu, nýbrž i o možnosti obžalovat hlavu státu z velezrady.

„Lze přece také zradit slib, který dal, slib, že bude dodržovat ústavu. Je to zrada malá či velká? Sám tento slib je myslím velký. Kdyby ho zvolený odmítl složit, nestal by se, byť by to bylo v poslední chvíli ve Vladislavském sále, prezidentem, i kdyby byl zvolen v přímé volbě třeba 80 % hlasů,“ uvedl v Senátu nejdříve Pithart s tím, že pokud je prezidentský slib velký, doslova konstitující, pak jeho nesplnění nemůže být přehlédnutelnou drobností.

Proto je podle Pitharta na senátorech, aby se obrátili na útavní soudce, kteří posoudí, zda prezident porušil slib dodržovat ústavu.

„Naštěstí není jen na nás, abychom to posoudili, záleží ovšem jen na nás, zda tato otázka bude vůbec relevantně, nikoliv jen konverzačně vznesena. Na nás je podle ústavy obrátit se na Ústavní soud. Museli bychom se ale předtím v našich myslích vyrovnat s nešťastným slovem velezrada,“ dodal následně Pithart.

Senát ve výzvě prezidentovi poukázal na verdikt ústavních soudců z roku 2009, podle něhož prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu, pokud obě komory parlamentu s dokumentem vysloví souhlas.

Kompetenční spor tehdy zvažovala vláda, neboť Česká republika byla poslední zemí Evropské unie, která smlouvu neratifikovala lisabonskou smlouvu. K tomu, aby mohla začít platit, chyběl právě Klausův podpis. Prezident si vymínil českou výjimku z listiny základních práv EU a smlouvu nakonec podepsal.