Média nedávno vyhmátla jeden závažný problém: některé socky se občas pokoušejí chovat jako normální slušní lidé a pouze bdělost pracovníků příslušných orgánů zabraňuje nejhorším excesům.

Například ve Varnsdorfu počátkem tohoto týdne kontrola odhalila ve čtrnácti kontrolovaných hernách devět osob, prohrávajících své štědré sociální dávky na herních automatech, jednoho muže za volantem auta, které mu sice už nepatří, ale ke kterému přesto zaplatil povinné ručení, a především jednu ženu, která si na cestu do obchodu vzala taxík. „Taxík na ni čekal během jejího nakupování před prodejnou. Počkali jsme na ni a museli jí vysvětlit, že takto to nejde. Paní se trochu rozčilovala,“ citoval server iDnes.cz vedoucího varnsdorfského odboru sociálních věcí Josefa Fibigera.

Pan vedoucí Fibiger by však měl tento problém vysvětlit především politikům v Praze, protože takto to opravdu nejde. Podobné kontroly sice možná na některé „výtečníky“ - jak je popsal server Novinky.cz - zamýšlený výchovný účinek mají, ale ve výsledku stojí víc, než se díky nim podaří ušetřit. Trojici sociálních pracovníků na jejím tahu hernami totiž provázelo deset policistů, tedy rozhodně žádná levná záležitost.

Aby stát kvůli sockám nakonec nezbankrotoval jako Řecko, je třeba na celostátní úrovni přijmout účinná opatření, která umožní veřejnosti tyto vyvrhele snadno identifikovat. Kdyby totiž řidič taxíku předem věděl, že je dotyčná paní na dávkách, jistě by ji do taxíku nevzal. Stejně tak provozovatelé heren, kteří by sociálním gamblerům vedle výchovného proslovu uštědřili ještě nějakou tu kalouskovsky výchovnou facku navíc.

Jenomže jak dotyčné výtečníky označit? V první polovině čtyřicátých let se velmi osvědčila žlutá šesticípá hvězda, a to do té míry, že se problém podařilo prakticky vylikvidovat. Žlutá barva je dostatečně zřetelná, ovšem cípů by z úsporných, ideologických a zahraničně-politických důvodů mohlo být spíše raději pět. Náš nynější problém by to ovšem vylikvidovalo stejně účinně.

V návaznosti na znovuzavedení žlutých hvězd by se pak mohla vrátit i další efektivní opatření: socky by směly jezdit pouze posledním vagonem metra, aby zbytek tolik nesmrděl. Jejich děti by byly přesunuty do segregovaných škol, aby se od nich normální slušné děti nenakazily. Již existující sociální ghetta by se obehnala ostnatým drátem a na pořádek by z kulometných věží dohlíželi policejní těžkooděnci.

Pokud by tendr na výrobu a dodání ostnatého drátu vyhrála domácí firma, mohla by se u nás snížit nezaměstnanost. Hlavně by ale normální slušní lidé na cestě do kasína, na burzu nebo na ministerstvo financí (s žádostí o povolení dalšího výherního automatu) nemuseli mít nepříjemné nutkání, že v jejich taxíku možná předtím seděla nějaká socka.