Voda, to je ono

Jiří Silný

Je třeba se pozastavovat nad tím, když firma, které se provinila pronásledováním odborů, zneužíváním dětské práce, rasistickou diskriminací a bezohledným vyčerpáváním vodních zdrojů chudých komunit, má tu drzost prezentovat se jako podporovatelka práva na vodu?

Četl jsem předběžnou pozvánku na letošní konferenci Fóra 2000. Kdysi to bývaly zajímavé akce. V programu jsem objevil nabídku, která mě rozesmála: v úterý 11. října bude na Žofíně uspřádán panel Sladká voda a mezinárodní právo: jak zabránit budoucím konfliktům o tento nejvzácnější zdroj. Jediným účastníkem panelu je zatím Bedřich Moldan. Panel se koná ve spolupráci s firmou Coca-Cola Česká republika. Lepšího kozla pro tuhle zahradu těžko najít. Nemám zajisté na mysli pana Moldana.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Vlastně to ani není překvapivé. Fórum 2000 je spojeno se jménem Václava Havla, známého bojovníka proti mafiánskému kapitalismu, autora nezapomenutelné eseje o životě v pravdě. Konference Fóra 2000 jsou sponzorovány japonskou Sasakawa Peace Foundation, kterou kdysi založil Sasakawa Ryaichi, o kterém se můžeme dočíst, že to byl válečný zločinec, mafián a podporovatel Moonovy sekty. Činnost nadace je ovšem zaměřena na samé ušlechtilé věci. Ostatně také knihovna Václava Havla, financovaná podnikatelem Bakalou, soudně potvrzeným gaunerem a sponzorem současné koaliční vlády mafiánského kapitalismu, je nesporně ušlechtilý podnik. Nabízí se hned několik klasických myšlenek vhodných pro takovou situaci:

A) Peníze nepáchnout (císař Vespasianus)

B) Není možné ani vhodné rozlišovat špinavé a čisté peníze (Václav Klaus)

C) Je vhodné a možné získávat si přátele s pomocí bezbožného mamonu (Ježíš Kristus)

Takže vlastní není třeba se pozastavovat nad tím, když firma, které se provinila pronásledováním odborů, zneužíváním dětské práce, rasistickou diskriminací a bezohledným vyčerpáváním vodních zdrojů chudých komunit, má tu drzost prezentovat se jako podporovatelka práva na vodu. Drzost mocných opravdu dnes není nedostatkovým zbožím.

Zvlášť velké problémy má firma CC v Indii. V sedmdesátých letech minulého století byla dokonce na několik let vykázána, protože odmítla sdělit přesné složení značkového nápoje. S nástupem liberalizace indického trhu se však vrátila. V roce 2003 zase čelila společně s firmou Pepsi Cola, s kterou obhospodařují devadesát pět procent indického trhu s nealkoholickými nápoji, obvinění z vysokého obsahu pesticidů. Vláda státu Kerala v roce 2006 dokonce zakázala prodej, ale nejvyšší soud rozhodnutí zvrátil. Ve stejném státě vláda obviňuje firmu z ničení zdrojů pitné vody, kterým se firma proviňuje na mnoha místech. V  Mehdiganj poblíž města Varanasi za jedenáct let, co tu působí továrna na stáčení limonád, poklesla úroveň spodní vody téměř o osm metrů. Světoznámá ekologická aktivistka Vandana Shiva zjistila, že na výrobu jednoho litru nápoje se spotřebuje v průměru devět litrů vody. Firma sama tvrdí, že je to „jen“ něco přes tři litry. Podrobné informace o chování firmy v Indii jsou např. na stránkách India Resource Center.

Ve firemních análech lze najít i další špinavosti. Například spolupráci s nacistickým Německem po celou dobu války. Protože v té době nemohla firma dovážet z USA substance nutné pro výrobu tradičního nápoje, byla pro německý trh vyvinuta nová značka Fanta. Zároveň ale firma byla hlavním dodavatelem nápojů pro americkou armádu a s jejím postupem v Evropě dobývala i firma své nové trhy. Tomu se říká vyváženost.

V Guatemale a Kolumbii čelila firma opakovaně obviněním, že v jejích továrnách dochází k vraždám, znásilňování a mučení dělníků a dělnic angažujících se v odborech. V kolumbijském případě nezávislá vyšetřovací skupina v roce 2004 zjistila, že došlo k 179 závažným porušením lidských práv zaměstnanců firmy, včetně devíti vražd. V závodech se v součinnosti s managementem pohybovali příslušníci paramilitárních jednotek a zastrašovali zaměstnance. Firma samozřejmě všechna obvinění odmítla a žaloby před americkými soudy byly zamítnuty pro místní nepříslušnost. O případu pojednává kanadský dokumentární film The Coca Cola Case.

Vedle takových skutečností se jeví jako bezvýznamná lapálie nekorektní obchodní praktiky, z kterých je firma často obviňována. Např. když nic netušícím zákazníkům začala prodávat balenou kohoutkovou vodu. Ale ve skutečnosti je porušování dobrých mravů a obchodního práva v úzké souvislosti s porušováním lidských práv. Příčina je společná: zisk. Co nejvíc zisku. Všechno ostatní je podružné, v „americkém způsobu života“, jehož je červenobílá značka prominentním symbolem.

Řada kritiků také upozorňuje na závažná zdravotní rizika ohrožující pravidelné konzumenty globální hnědé limonády. Od jednoho z vysokých manažerů české pobočky firmy jsem slyšel, jak přátelům radí, aby „to“ rozhodně nepili, že to opravdu, ale opravdu není zdravé. Člověk ovšem nemusí dělat jen zdravé věci, a je nás spousta, co moc zdravě nežijeme. Proto si myslím, že ty důvody proč „to“ nepít, na které upozorňuje tento článek, jsou důležitější. K bojkotu firemních produktů vyzývají např. britská Národní unie studentů, největší britská odborová centrála UNISON i americké odborové svazy, sdružení Evropských mladých socialistů ECOSY, Michiganská universita a New York University atd. atp.

Pro ty, kdo si nejsou jisti, co vlastně nepít, zde je seznam firemních značek: Almdudler, Aquarius, Bonaqua, Burn, Cappy, Coca-Cola, Fanta, Kinley, Krest, Lift, Mezzo Mix, Minute Maid, Nestea, Powerade, Qoo, Sprite

Podrobnější informace

Killercoke.org

blip.tv

Klaus Werner, Hans Weiss: Das neue Schwarzbuch Markenfirman. Die Machenschaften der Weltkonzerne, ISBN 3548368476

Mark Pendergrast: For God Country and Coca Cola

    Diskuse
    SH
    October 24, 2011 v 18.25
    SVŮJ K SVÉMU
    Drzost jmenované firmy je adekvátní drzosti organizátorské hlavy Fóra 2000.