Hospodářské noviny nabídly v týdnu tento titulek: „Krajské volby prohrajete, děsí průzkum ODS“. Deník napsal, že strana v příštím roce prohraje drtivě a že šlo o interní průzkum. Mluvčí ODS měl dodat, že "jde o interní záležitosti ODS, které se nekomentují". Jedinou výjimkou v prohře mají být střední Čechy, kde prý vítězství ODS nahrává politika hejtmana Ratha. Tolik základní fakta.

Po publikování článku jsme se dozvěděli, že „ODS informace zveřejněné HN krátce po poledni popřela s tím, že se průzkum nezaměřoval na preference v jednotlivých krajích, ale na celonárodní úrovni, a ty se pohybovaly kolem 21 procent“. Premiér pak nařkl deník, že je ve službách TOP 09. V některých krajích měla podpora ODS činit pouhých osm procent.

Pokud by si ODS skutečně nechala takový průzkum vypracovat, pak zbytečně vyhodila peníze. Nejen z toho důvodu, že tázat se na událost, která nastane až za rok a čtvrt, je absolutní nesmysl, ale i z toho důvodu, že v krajských i senátních volbách ODS opravdu prohraje. Zvítězí ČSSD. Ovšem podle čeho se budeme za rok a čtvrt rozhodovat, zatím nevíme. Neznáme ani počet těch, kdo půjdou volit. Logika prohry ODS je ovšem jednoduchá. Občanští demokraté zaplatí za nepopularitu vlády, tak jako tomu bylo v jejím případě v roce 2008 a v předešlých krajských volbách 2004 a 2000, kdy se totéž stalo ČSSD.

Občanským demokratům nepomohou ani regionální kampaně, nepomohlo by ani nasazení konsensuálních kandidátů či nadstranických osobností. Svůj optimismus by ovšem měl krotit i někdejší hejtman Petr Bendl (ODS): „Ve středních Čechách věřím, že máme šanci, ale také není důvod usínat na vavřínech. Je to dáno tím, že současný hejtman David Rath nám svojí politikou pomáhá." Za rok se může přihodit cokoliv a pokud se nestane nic mimořádného, neoblíbenost ODS ještě vzroste. Je to zcela přirozený pohyb, ovšem míru nepopularity ODS či premiér samotný mohou alespoň částečně ovlivnit.

Jestli si ODS skutečně průzkum nechala vypracovat, pak je zbytečné prohlášení Petra Nečase a obviňování Hospodářských novin. To, že vláda i jeho strana nejsou zrovna fit, je přeci jasné. Voličům jakbysmet.

Vánkem ve sklenici vody by bylo možné za normálních okolností s přihlédnutím k závažným problémům, před nimiž česká společnost stojí, označit i dění kolem úředníka Bátory. To, jaké bude mít Česká republika reformy, co ovlivní, kolik lidí zasáhnou a jak, je mnohonásobně důležitější než osud ministerského úředníka. Věc je to ovšem principiální a debata kolem jeho posledního výroku ukazuje, jak hluboko naše politická kultura spadla.

Příkladem budiž i obvinění Václava Klause mladšího. Bez jakýchkoliv skrupulí se táže, pokud vadí Bátora, proč nevadí exkomunistka Dvořáková v čele akreditační komise. Vrcholem jeho schizofrenie je pak tvrzení, že nejde o pana Bátoru, ale o jeho otce.

Takže odvolávám vánek ve sklenici vody a píšu o pořádné bouřce v mnohem větší nádobě, než je sklenice.