Na vesnici, když napadne sníh, to je radosti. Cesty zrána hrnou obětaví místní zemědělci traktory, děti mají uhelné prázdniny, učebnice nechávají ladem a sáňkují, dospělí od nich aspoň mají na chvíli klid. Ne tak ve městě. Člověk urbánní sníh z duše nesnáší. Ničí drahé účesy. Připoutává auta k parkovišti. Leze za krk. Z chůze dělá moonwalk. Rozmáčí řasenku. Zalívá ulice tmavou kaší. Zebe do nohou. Znepřehledňuje dopravní situaci. Na rozdíl od loňska už se aspoň nemusí vyhrnovat z chodníků. No ale stejně!