Čtenář si možná představí, že budu psát o zoologické zahradě na Vysočině. Nebo o jistém zvířecím druhu, který se k nám zatoulal z Balkánského poloostrova. Nic z toho. Psát budu o finále fotbalového poháru, o nějž usilovali jak olomoučtí, tak boleslavští hráči. Ve středu to měl být svátek fotbalu. Bohužel nebyl.

Českomoravský fotbalový svaz rozhodl, že se bude hrát někde v půli cesty mezi oběma městy, vybrána byla Jihlava. Kapacita stadionu byla naplněna na 135 procent, dva bufety pro tři tisíce lidí, tolik nás přijelo jen z Olomouce, jedno sociální zařízení. Podobných akcí se však účastní i ti, kterým o fotbal nejde. Touží se pobít, většinou se tak děje mimo stadiony na předem smluveném místě. Tentokrát se tak bohužel stalo na stadionu, kde nefungovaly bezpečnostní standardy a nedostatečná byla i bezpečnostní služba. Policie zareagovala zhruba s desetiminutovým zpožděním, a to ještě tak, že začala vytlačovat aspoň ty slušné fanoušky. Nějak zasáhnout musela.