Fantazie ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského nijak neochabuje. Podle zjištění hlídek Hnutí DUHA nechal na Šumavě rozmístit návnady, které lákají kůrovce na živé stromy ve zdravých částech lesa. Po protizákonném použití chemických postřiků i v první zóně a v rašeliništích tak přišel s dalším kontroverzním řešením v boji proti kůrovci.

Současnou strategií ale oblast zasažení kůrovcem pouze rozšíří. Rozmístěné sáčky s feromony lákají kůrovce na zdravé stromy. Brouci samozřejmě napadají i další zdravé stromy v jeho okolí. „Plocha, na které budou dřevorubci kácet, se tak uměle rozšiřuje,“ varuje Hnutí DUHA. To zároveň podalo podnět České inspekci životního prostředí. Podezřívá Stráského, že lesy záměrně poškozuje.

Správa národního parku nechala váčky rozmístit na 4700 živých stromů. Nacházejí se mimo jiné ve zbytcích horského smrkového pralesa na Hraničníku či nedaleko Kvildy a Filipovy Hutě.

Metoda záměrného šíření kůrovce se přitom používá jen v případě lesa, o kterém už je dopředu rozhodnuto, že bude pokácen. Dokonce i v hospodářských lesích se používá jen velmi vzácně. Stráský tak opět přiživil spekulace o svém napojení na dřevařské firmy. Umělé šíření kůrovce do smrčin a jejich následné vykácení přitom kromě zásahů do unikátní přírody povede k vytvoření holin, zranitelných vichřicemi.

„Ředitel Stráský vědomě a záměrně rozšiřuje kůrovce do zdravých lesů v národním parku. Lákání kůrovců na zdravé, živé smrky nadělá víc paseky, než zachrání stromů před kalamitou. Spolu s používáním chemie je to asi jeden z nejhorších nápadů, s jakým ředitel Stráský mohl přijít. Šumava se pod jeho vedením proměňuje z národního parku v těžební závod,“ varuje Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Spor o Šumavu přitom čím dál tím víc nabírá mezinárodní rozměr. Česká společnost pro ekologii zaslala politickým představitelům stanovisko, které varuje před postupem nového vedení parku. Stanovisko podpořilo 457 vědců a devatenáct předních vědeckých institucí z České republiky i ze zahraničí.

Dopis ČSPE vyjadřoval nesouhlas především s prolomením hranice bezzásahovosti, těžbou dřeva v nejcennějších částech NPŠ a s vyhlášením kalamitního stavu, o který Stráský žádal MŽP.

„Realizace veřejně deklarovaných plánů ředitele Stráského by dle stovek předních odborníků a vědců znamenala vážné ohrožení přírody v národním parku, avšak potřebné řešení problémů s kůrovcem by nepřinesla," uvedla předsedkyně ČSPE Hana Šantrůčková.

Pod stanoviskem jsou podepsáni vědci z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně, ale i instituce z Německa, Maďarska či Nizozemí.